Než dorazí sanitka: Český červený kříž hledá cesty, jak lépe vzdělávat v první pomoci

2026-09-15 09:45:50 | Zámek Alice G. Masarykové, Magdalena Rezková ©

O víkendu 12.–13. září se na zámku v Bukovanech na Příbramsku uskutečnil workshop Českého červeného kříže (ČČK) zaměřený na vzdělávání v první pomoci.

„Program byl pracovní a velmi diskuzní. Věnovali jsme se zlepšování a sjednocení výuky první pomoci a rozvoji modulárního systému o nové moduly výuky první pomoci u dětí, první pomoci při autonehodě a první pomoci při masivním krvácení,“ říká Jana Majrichová, první viceprezidentka ČČK.

Workshopu zaměřeného na výuku první pomoci se o uplynulém víkendu na Zámku Alice G. Masarykové zúčastnilo na třicet lidí z celé organizace – členů Lektorského týmu ČČK, ředitelů oblastních spolků ČČK, zdravotnických instruktorů a lektorů první pomoci. Diskutovali o vytvoření dalších modulů první pomoci v systému kurzů ČČK – První pomoci u dětí, První pomoci při autonehodě a První pomoci při masivním krvácení. „Modulární výukový systém připravujeme tak, aby byl více variabilní a účastníci si mohli v budoucnu poskládat vzdělávání z jednotlivých čtyřhodinových bloků podle svých možností a představ. Vzhledem ke všeobecnému nedostatku času věřím, že tento přístup přivede i k časově náročnějším kurzům více zájemců,“ říká první viceprezidentka ČČK Jana Majrichová.

Členové ČČK v průběhu roku působí jako zdravotnický dozor na řadě akcí, veřejnost se s nimi setkává například při sportovních, městských a jiných společenských událostech. „Praxe přináší spoustu otázek, které se týkají právě zabezpečení zdravotnických dozorů při hromadných akcích. Proto jsme probírali také nastavení jednotného standardu při jejich poskytování,“ přibližuje další téma viceprezidentka. Pracovní setkání se rovněž soustředilo na upevnění systému vnitřního vzdělávání lektorů. V případě kurzu Základy první pomoci, který má zatím Evropský certifikát EFAC, pak organizace usiluje o získání mezinárodního certifikátu IFAC.

Resuscitace ve virtuální realitě

ČČK seznamuje se znalostmi první pomoci dospělé i děti a např. díky iniciativě #MocPomoc se dostanou k velkému počtu lidí. Projekt veřejnosti nabízí krátké praktické tréninky, při nichž si vyzkouší základní postupy – od přivolání pomoci a resuscitace až po zastavení masivního krvácení. Co nejvíce výuku přiblížit skutečným situacím a zatraktivnit zejména pro mladší generaci, pomáhá virtuální realita (VR). Ve spolupráci se společností VR Training studenti zažijí trénink reálného případu. Řeší náhlou zástavu oběhu, učí se správně vyhodnotit situaci, přivolat pomoc, zahájit resuscitaci a přitom jednat bezpečně a efektivně.

„Vidíte se ve skutečné situaci a musíte se rozhodnout, zda je pro vás bezpečná. Během tréninku dostáváte okamžitou zpětnou vazbu o kvalitě vaší pomoci. Virtuální asistent vás totiž nepustí dál, dokud nepostupujete správně. Zároveň radí, jak se zachovat, aby byl výsledkem tréninku vždy úspěšně zachráněný postižený, čímž omezí i pocit selhání,“ vysvětluje Jana Majrichová a pokračuje: „Z mého pohledu VR trénink procvičuje znalosti, zlepšuje dovednosti a posiluje ochotu pomoci. Je výborným doplňkem standardních kurzů nebo možností, jak si ověřit a zopakovat v minulosti získané dovednosti.“

Ročně dojde v České republice k přibližně 35 000 případům, kdy se lidé dostanou do kritické situace. O jejich životě pak může rozhodnout pomoc člověka na místě (např. průměrný dojezdový čas Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje je více než 9 minut). „V situaci, kdy člověka v řádu minut ohrožuje na životě zástava srdce, mozková mrtvice nebo masivní krvácení, vám zachrání život ten, kdo stojí hned vedle. Jde totiž o minuty a správné přivolání zdravotnické záchranné služby a poskytnutí pomoci je základem záchrany života postiženého,“ upozorňuje viceprezidentka. Správně poskytnutá první pomoc může podle iniciativy #MocPomoc každoročně zachránit až 2000 životů.

Otázka, jestli přežijete, nebo jaká bude následná kvalita vašeho života, když se stihnete dostat do nemocnice, bývá tedy často v rukou laika. „Při pohledu na statistiky úrazů a onemocnění a při průměrné délce našeho života je více než pravděpodobné, že se v situaci, kdy bude potřeba okamžitá pomoc, ocitne téměř každý z nás,“ dodává Jana Majrichová, která má zkušenost s první pomocí při infarktu svého tatínka. Snaha o kvalitnější vzdělávání, k němuž vede i využití virtuální reality, dokáže základní návyky zpřístupnit daleko širšímu okruhu zájemců.

Zámek Alice G. Masarykové, Magdalena Rezková ©