Příbramským ostrostřelcům se dostane náležité pozornosti

2013-01-17 09:37:11 | Pavlína Svobodová ©

Ať se o Příbrami vykládá cokoliv, je bez diskuse, že je městem s bohatou historií. Možná si vzpomenete, že 20. června minulého roku uplynulo 795 let od první písemné zmínky o Příbrami. Příbramský archiv pod vedením paní ředitelky PhDr. Věry Smolové v posledních letech dělá vše pro to, aby historie našeho města ožila a aby archiv nebyl jen tou tajemnou budovou se zamřížovanými okny, ale naopak aby zájemcům z řad milovníků historie otevřel své dveře a formou zajímavých výstav, dnů otevřených dveří či zajímavých přednášek nabídl spoustu zajímavých informací. Zbystřete: 17. ledna se v archivu koná přednáška Mgr. Jana Šíbla o příbramských ostrostřelcích.

Aktualizováno, vydáno: 2013-01-14 07:13:40

Pozn. red.: Protože jsem také jedním z milovníků příbramské historie, zamířila jsem do příbramského archivu dozvědět se něco více o chystané přednášce o ostrostřelcích. Povídala jsem si s ředitelkou archivu PhDr. Věrou Smolovou a Mgr. Janem Šíblem, který si téma ostrostřelců vybral za téma své diplomové práce (Univerzita Pardubice - fakulta restaurování) a výsledky svého bádání, ale i praktického konzervátorského úsilí přednese 17. ledna široké veřejnosti.


Mgr. Jan Šíblo bude vyprávět jednak o dějinách ostrostřelců v rámci našeho města, ale zároveň budou vystaveny fotografie z historie sboru ostrostřelců, které má příbramský archiv k dispozici. "Vystaveny budou také opravené a zrestaurované archiválie – např. plánek Střelovny, která už dnes také bohužel nestojí,“ uvedla ředitelka archivu Věra Smolová s tím, že smyslem přednášky je vzpomenout tradici ostrostřelců a vyzdvihnout, že to skutečně byla městská honorace a ukázat, jaká byla jejich pozice ve městě. „Dále bychom na přednášce vyzdvihli metody restaurování a podali informace o tom, jak se zachraňují tyto nejcennější fondy,“ dodala Věra Smolová.

Mgr. Jan Šíblo: Restaurovali jsme přes 2.000 kusů dokumentů

„Připravenou mám presentaci, ve které budou především obrázky a fotografie. A to jak historické, tak i fotografie z průběhu restaurování. Přednáška bude začínat historií sboru ostrostřelců, historie sahá docela hluboko, takže se návštěvníci mají na co těšit,“ vysvětluje k průběhu přednášky Jan Šíblo a doplňuje, že informace o historii ostrostřeleckého sboru budou doplněny, kromě již zmíněných dokumentů a fotografií z místní sbírky archivu, také sbírkovými předměty z muzea. „V Hornickém muzeu je totiž uloženo mnoho věcí, které se po ostrostřelcích zachovaly. Snažil jsem se dohledat všechno, co se po nich dochovalo,“ dále uvádí.

Druhá část přednášky bude o samotném restaurování materiálů z fondu sboru ostrostřelců. „V tomto případě bylo restaurování dosti rozsáhlým zákrokem, protože dokumentů bylo přes 2.000 kusů,“ vysvětluje Jan Šíblo a odpovídá na moji otázku, jak k nápadu zrestaurovat fond ostrostřelců vůbec došlo. „Studoval jsem restaurování dokumentů a hledal jsem téma pro svoji diplomovou práci, kde právě velkou částí práce má být restaurování nějakého objektu. Říkal jsem si, že za celou dobu studia jsem restauroval tolik věcí a ani jedna nebyla nijakým způsobem spojená s mým bydlištěm - Příbramí - a tak jsem si řekl, že by byl dobrý nápad zajít se zeptat sem do Příbrami, zda by nebyla možnost nějaké spolupráce s místními institucemi.“

Oslovil tedy paní ředitelku Smolovou a ta mu nabídla právě fond Měšťanského sboru ostrostřeleckého, dochovaný ve Státním okresním archivu v Příbrami. Domluvili se na tom, že fond se zrestauruje celý, domluvili se i na předání a dalších věcech stran této záležitosti. Škola Jana Šíbla měla naštěstí smlouvu s Oblastním archivem v Praze, takže to bylo bez problémů.

Abyste si udělali představu, fond ostrostřelců obsahoval tři kartony archivního materiálu plus 11 knižních a sešitových vazeb. Fond vznikl působením sboru ostrostřelců a tyto dokumenty tak přímo souvisí s jeho fungováním. „Součástí materiálů byla i ostrostřelecká kronika. To byl ten základní pramen, ze kterého jsem čerpal,“ uvedl Mgr. Šíblo.

Na další moji otázku, odkdy se datuje historie ostrostřelců, Jan Šíblo odpověděl s úsměvem, že to je možná téma na podrobnější a hlubší bádání: „Dokumenty i kronika samotná sice mluví o roce 1741 jako o roce, kdy tady ostrostřelci začali fungovat. Ale kronika mluví také o tom, že fungování sboru se traduje ve městě od nepaměti. Což je tedy široký pojem.“

Měšťanský sbor ostrostřelecký

Sbor ostrostřelců sdružoval vyšší vrstvu občanů města. Vysokými důstojníky sboru byli většinou radní města, patronem sboru byl v pozdější době starosta města, takže všichni nejvyšší činitelé města byli zároveň i součástí ostrostřeleckého sboru. Jedním z činných důstojníků byl ve své době i měšťanosta Karel Hail, např. lékařem sboru byl Kristián z Allemanů. František Drtikol, otec slavného fotografa, byl také významným členem sboru.

„Ostrostřelec, jak už název napovídá, vlastnil samozřejmě zbraň, dá se však s úspěchem pochybovat o tom, že z ní někdy vystřelil při nějakém boji. Ostrostřelci byli ve své době spíše jakousi representativní skupinou města, která vystupovala při významných svátcích, oslavách či církevních svátcích,“ vysvětlil Jan Šíblo s tím, že počty členů ostrostřeleckého sboru se měnily, ale kolem stovky členů měl sbor vždy.

Střelecká cvičení ale ostrostřelci měli. Ve stanovách měl sbor zaneseno, že členové sboru cvičit musí a v případě potřeby mohou být povoláni městem na obranu. Ale to se nikdy nestalo.

Střelci stříleli každou neděli a ve svátek. Pak jednou za rok, většinou v září, probíhalo polní cvičení. Od roku 1837 ostrostřelci stříleli ve střelnici – Střelovně - která stávala až do 50. let 20. století v parku nad Pražskou ulicí hned vedle Mikendovy vily, která tam stojí dodnes. Střelovna stávala v blízkosti městských lázní, které vlastně díky ostrostřelcům vznikly. Budova lázní – původně jednopatrová, dnes dvoupatrová - v parku dodnes stojí. Stejně tak dodnes tam stojí i dřevěný pavilon, který byl před budovu lázní umístěn jako památka na živnostenskou výstavu z roku 1884.

Střelovna byla ve své době jedním z center kulturního života v Příbrami. Nescházeli se tam pouze střelci, ale byla tam i hospoda a kulturní sál. Než byla postavená Sokolovna, tak byla Střelovna největším a nejkrásnějším sálem a dokonce většina sokolských akcí se konala právě tam. Scházely se tam i jiné kulturní městské spolky. Hrálo se tam také divadlo. Na plánku Střelovny jsou místnosti označené jako hlavní sál, tam se konaly i bály a plesy. Dále tam byla místnost samotné střelnice – byla v ní tři okna (viz foto níže): postranní okna sloužila jako střílny, prostřední okno bylo pro zapisovatele. Střílelo se z budovy směrem po střelecké čáře, která vedla parkem směrem k dnešnímu hřbitovu.

„Právě budova městských lázní, spolu se Střeleckou ulicí, která k ní vede z centra města, nám zůstala jako poslední viditelná upomínka na dávno zašlou slávu příbramského Měšťanského sboru ostrostřeleckého,“ dodává Jan Šíblo a uzavírá: „Život kdysi prosperujícího spolku už tak dokládá pouze několik předmětů ve sbírkách Hornického muzea a především fond sborových archiválií ve Státním okresním archivu v Příbrami.“

Ostrostřelci jako takoví skončili před 1. světovou válkou. Jejich činnost vlastně nebyla zastavena, ale vývojem válečných událostí, kdy většina mužů narukovala, byla činnost spolku přerušena. Po válce již nebyla obnovena.

Pokud se chcete dozvědět daleko více a zajímají vás podrobnosti o ostrostřelcích v Příbrami, zavítejte již tento čtvrtek na přednášku Mgr. Jana Šíbla, která se uskuteční v budově příbramského archivu od 18 hodin.

Pavlína Svobodová ©