Zlatý kluk citlivý. Památník Karla Čapka představí pozoruhodnou osobnost lékaře a generála Leopolda Firta

2023-03-21 06:31:01 | Magdalena Bičíková, Jana Bryndová ©

Putovní výstavou „Zlatý kluk citlivý“ generál MUDr. Leopold Firt zahájí 1. dubna letní návštěvnickou sezónu Památník Karla Čapka (PKČ) ve Staré Huti u Dobříše.

Generál zdravotnictva MUDr. Leopold Firt byl Čapkovým přítelem, osobním lékařem a v době druhé světové války pak i šéflékařem československých jednotek na Středním východě. Laskavého a zkušeného lékaře se srdcem bojovníka představí Památník zejména prostřednictvím unikátních osobních předmětů, fotografií a dokumentů. Většina z nich pochází z archivu Firtovy rodiny a na veřejnosti se objeví zcela poprvé. Putovní výstava s podtitulem „Osudy lékaře a přítele Karla Čapka i spolubojovníků od Tobruku“ vznikla ve spolupráci se sdružením CESNET a Vojenským historickým ústavem v Praze. K vidění na Strži bude do 20. září 2023.

Jak uvádí Zdeněk Vacek, ředitel Památníku a autor nové výstavy, „MUDr. Leopold Firt se o Čapkovo zdraví staral patrně od poloviny 30. let minulého století. Často navštěvoval Strž a v Čapkově vile na pražských Vinohradech pak pečoval doslova do posledních chvil umělcova života. Svědčí o tom i jímavý článek Poslední dny Karla Čapka od Mileny Jesenské, otištěný roku 1939 v týdeníku Přítomnost. Čapkovo umírání připomíná originální předválečný měřič krevního tlaku, jímž Firt svého přítele s nejvyšší pravděpodobností vyšetřoval. Na beznadějně slábnoucí tep vzpomíná několik pamětníků. Přístroj chráněný dřevěným pouzdrem se dochoval kompletní, ve funkčním stavu. Patří k rodinným památkám a během 85 let, které letos uplynou od osudných chvil roku 1938, nebyl nikdy vystavován ani prezentován v médiích.“

Fotoalba, stetoskop i památeční granát od Tobruku

Leopold Firt byl veselým a obětavým člověkem. „Spolu s dalším lékařem a přítelem, Karlem Steinbachem, si od Karla Čapka ne náhodou vysloužili přezdívku `zlatí kluci citliví`,“ vysvětluje Vacek. Kromě jediného dokumentu z televizního cyklu Neznámí hrdinové (2008) se však osobnosti Leopolda Firta dosud nikdo podrobněji nevěnoval. „I proto jsme se v Památníku rozhodli výjimečné postavy z Čapkova okruhu veřejnosti připomínat ­– a Leopold Firt k nim rozhodně patří. Díky rodině jeho vnuka MUDr. Petra Firta jsme na výstavu získali řadu pozoruhodných, dosud nikde nevystavovaných artefaktů. Například stetoskop anglické výroby, který doktor Firt používal za druhé světové války na Středním východě, slovy jeho memoárů `Od Eufratu až po Beghazi`,“ líčí Zdeněk Vacek.

Vedle fotoalb a dalších dokumentů výstava ukáže i Firtovy krásně čitelné válečné deníky. V nich vylíčil mimo jiné boje československé jednotky v řadách Spojenců s Rommelovým Afrikakorpsem v africké poušti. Chybět nebude ani originální Firtova generálská čepice, ukázky vysokých domácích i zahraničních vyznamenání a nevšední suvenýr – těžítko se zneškodněným granátem od Tobruku. „Leopold coby filmový amatér je navíc autorem jediných filmových záběrů ze Strže. Na nich zachytil Karla Čapka, Olgu Scheinpflugovou, Hugo Haase a další tehdejší návštěvníky, ale i Čapkovu škodovku u garáže. Také tyto záběry teď návštěvníci Památníku uvidí,“ slibuje Vacek.

Bratr Julius a syn Pavel, slavný kardiochirurg

Výstava připomene také Julia Firta, Leopoldova mladšího bratra. Ten byl šéfem koncernu Lidových novin a nakladatelství Františka Borového. Vydával Čapkova díla a svědčil i na jeho svatbě s Olgou Scheinpflugovou. „Byl to právě Julius, kdo Olze sehnal auto Škoda Popular. Spolu s Karlem v něm pak cestovala do Alp, kde ji spisovatel požádal o ruku. Julius Firt je vlastně popostrčil k rozhodnému kroku,“ říká Zdeněk Vacek. dodává.

Doktor Galén i dr. Voštěp

Ostatně lékaři hráli v životě i tvorbě Karla Čapka důležitou roli. „Doktorů medicíny bylo kolem Čapka i mezi pátečníky celá řada. A mnozí byli i literárně činní, například František Langer nebo Vladislav Vančura. Ostatně sám Čapek byl synem lékaře. Už jako dítě chodil s otcem po návštěvách nemocných a setkával se tak s bolestí, bídou i pracovními úrazy,“ připomíná ředitel Památníku. Nejspíš i proto, podle jeho slov, se to v Čapkově díle lékařskými postavami jen hemží. „Od doktora Galéna z Bílé nemoci až po pohádkového dr. Voštěpa čili drvoštěpa nebo Velkou pohádku doktorskou,“ vypočítává Zdeněk Vacek. uvádí.

Novinky v Památníku a jeho okolí

Památník letos chystá i další novinky. Patřit k nim bude opravená a modernizovaná Naučná stezka Karla Čapka. prozrazuje Zdeněk Vacek.

Ještě před tím však v areálu Památníku přibude několik břízek, které nahradí ty přestárlé a poničené loňskou vichřicí. „Karel Čapek měl břízy rád a v zahradě vinohradské vily je tradičně vysazovali vážení lidé, včetně prezidenta Masaryka. I proto teď na Strži na vernisáži výstavy věnované Leopoldu Firtovi vysadíme tři břízky. Požádáme o to potomky pátečníků a další významné osobnosti,“ uzavírá Vacek.

„Zlatý kluk citlivý“ generál MUDr. Leopold Firt. Osudy lékaře a přítele Karla Čapka i spolubojovníků od Tobruku. Památník Karla Čapka, Stará Huť 125. Od 1. dubna do 20. září 2023. Výstava je putovní: za poplatek 1000 Kč ji Památník poté nabídne k užití muzeím, knihovnám, školám a dalším institucím. Nejvzácnější exponáty budou „putovat“ ve formě detailních 3D modelů, které fotogrammetricky připravilo sdružení CESNET ve spolupráci s laboratoří ImproLab FIT ČVUT. Od dubna do října otevřeno od úterý do neděle vždy 9.00–⁠⁠12.00 a 12.30–17.00.

www.capek-strz.cz
www.facebook.com/PamatnikKarlaCapka/
www.instagram.com/pamatnikkarlacapka/

Víte, že…

… k pacientům Leopolda Firta patřili lidé z tehdejší pražské periférie v Kobylisích, kde před válkou působil? Kromě nich však měl mezi klientelou i umělce, například Adinu Mandlovou. Rád cestoval, užíval si dvouválcovou tatru a po ní vystřídal dva krásné americké automobily Nash. Během války se coby šéflékař československých jednotek zúčastnil bojů v Africe, později vedl československou část vojenské nemocnice v Anglii a po návratu do vlasti stál do roku 1948 v čele Ústřední vojenské nemocnice v Praze.

… bratři Firtovi byli každý z jiného těsta? Leopold (1894-1968) vystudoval medicínu, zatímco Julius (1897-1979) zvládl jen čtyři ročníky plzeňského gymnázia a roční obchodní kurz. Byl však bystrý, podnikavý a měl široký rozhled v literatuře. Etabloval se coby obchodník s lihem, vínem a později jako nakladatel a vydavatel. Bratři se názorově rozešli v roce 1948. Leopold se rozhodl v republice zůstat (mj. kvůli studiu nadaného syna Pavla). O tři roky mladší Julius, za války pracující pro exilovou vládu E. Beneše, emigroval – ukryl se v kufru auta americké ambasády.  Mnoho let pak vedl mnichovskou redakci vysílání Rádia Svobodná Evropa.

… Milena Jesenská, která popsala Čapkův závěr života, byla významnou českou publicistkou, přítelkyní Franze Kafky? „V sobotu byl Štědrý večer, nějak se svět utišil a i nemoc jako by povolila. Lékaři dávali trochu naděje. Vydržet takhle tři dny, je to vyhrané, Čapek byl unaven, umořen, toužil po spánku, který nepřicházel, po dechu, kterého se nedostávalo…. …napíši knihu o lékařích, povídal. Sám syn lékařův, vždycky se cítil přitahován a okouzlen problémem lékaře – člověka. Lékař mu znamenal vždycky víc než mistr svého řemesla. Tak trochu divotvorce, jako Galén, lékař spasitel. A přitom je v tom tolik bezmocně lidského, vzít fidlátka a měřit lidská srdce, ohmatávat pulzy, poslouchat plíce, chodit do zešeřelých pokojů a hledět do vyděšených očí a vidět lidi umírat. Tolik lidského, obyčejného, záhadného a všedního, napíšu to, sliboval si. Jen co se vystůňu,“ napsala Jesenská do časopisu Přítomnost. Karel Čapek už knihu o lékařích napsat nestihl, zemřel 25. prosince 1938.

… loni si Památník Karla Čapka prohlédlo přes 9 500 lidí? Návštěvnost se tak dostala na úroveň před covidem. Památník patří mezi nejznámější památky Středočeského kraje, jehož je příspěvkovou organizací. „Velmi nám pomohla důkladná propagace a dvě přitažlivé výstavy – o Čapkových přátelích a poté i jeho nepřátelích. Úspěch měla i výstava v angličtině na téma robotů a robotiky, připravená u příležitosti předsednictví České republiky v Radě EU. Putovala po Bruselu a pak i do štrasburského sídla Evropského parlamentu,“ připomíná její autor Zdeněk Vacek.

Magdalena Bičíková, Jana Bryndová ©