O nezastavitelnosti Brd
2015-04-24 09:23:06 | JUDr. Pavel Čámský ©
Závěry a doporučení pracovní skupiny se omezují na oblast platné legislativy a toho, jakým způsobem mohou jednotliví aktéři zabránit nežádoucí výstavbě a developerským aktivitám na území budoucí CHKO Brdy, se zvláštním ohledem na oblast rušeného vojenského újezdu.
Pohled na kamennou suť na jižních svazích Kočky (789 m).
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Lze předpokládat, že vedle platné právní úpravy přijmou kraje v rámci aktualizací svých ZÚR také zásadu nezastavitelnosti tohoto území (resp. nepřípustnost výstavby takových objektů a zařízení, která nejsou určena pro potřeby zajištění ochrany přírody nebo z důvodu naléhavého společenského zájmu). Obdobně tomu také jednotlivé obce mohou (a ve smyslu závaznosti ZÚR tak i zřejmě učiní) ve svých územních plánech označit pozemky na území CHKO nejen v první, ale i druhé a nejspíš i třetí zóně ochrany za nezastavitelné. V případě pozemků, ležících na území rušeného vojenského újezdu by tak úmysl zřídit na nich nějakou stavbu, např. hotel nebo nějakou rezidenci (budování nových sídelních útvarů je už ze zákona zakázáno na celém území CHKO, bez ohledu na jeho zonaci), by narazil na nutnost nejprve překonat tyto administrativní překážky. Tedy dosáhnout změny ÚP příslušné obce a změny ZÚR kraje (třeba výjimkou) a souhlasu s odnětím určitého pozemku účelu, jemuž slouží, který by jako vlastník pozemku mu musela vydat vláda. Ta by tedy musela souhlasit s takovou změnou v případě každého metru čtverečního toho pozemku, stejně jako s dalšími případnými disposicemi majetkovými – prodej, pronájem atd.
Z praktického pohledu by se tedy jednalo o přinejmenším časově velmi náročnou operaci s velmi nejistým výsledkem – už to samo o sobě představuje i značné náklady finanční (čas jsou peníze). Aby bylo možno souhlasu dosáhnout, bylo by nutno prokázat, že uvažovaná stavba (využití) je v důležitém zájmu státu (nebo ochrany přírody), což v případě nějakého hotelu či soukromé rezidence by bylo asi velmi obtížné. (Ale u nás je samozřejmě možné „skoro“ vše – a nelze dopředu na 100% vyloučit, že by se tak třeba nemohlo stát. Nicméně i kdyby se tak stalo, docela určitě by taková stavba byla naprostou výjimkou, v žádném případě něčím zcela běžným).
Tím by však zdaleka problémy neskončily. Nastoupily by další praktické překážky, které by stavební záměr dál komplikovaly – a především jej prodražily. K takovému objektu by bylo nutno dovést inženýrské sítě (elektřinu, vodu, třeba i plyn, zajistit ČOV, komunikaci atd.). V podmínkách Brd to není otázka několika metrů, ale spíše stovek a tisíců metrů. To by uvažovanou stavbu velmi prodražilo. A opět ještě nejsme u konce s potížemi. V Brdech sice probíhá pyrotechnická asanace, která se však vzhledem k okolnostem omezuje především na povrchový sběr a výjimečně i na odstranění nebezpečné munice, ležící mělce pod povrchem. (Vzhledem k tomu, že území je třeba zabezpečit pouze k tomu, aby zde byla zajištěna ochrana přírody a umožněno provozování měkké turistiky – po vyznačených bezpečných cestách a stezkách, je takový způsob pyrotechnické očisty plně dostačující). V případě uvažované stavby, by však bylo nutno celé staveniště podrobit důkladnému hloubkovému pyrotechnickému průzkumu a očistě (určitě i do hloubek, hodně přesahujících 60 cm), které by ovšem bylo provedeno už na náklady stavebníka. Průzkum a pyrotechnická asanace by se na účet stavebníka musela provést nejen v lokalitě samotné stavby, ale i budovaných inženýrských sítí. To by se velmi podstatně odrazilo na celkových nákladech a tím na výsledné ceně objektu. Jsem přesvědčen, že tyto okolnosti prakticky vylučují vážnější pokusy developerských společností o aktivity v samotných Brdech.
Obecně se všichni shodují, že ráz brdské krajiny by zásadně a nenapravitelně poškodilo a znehodnotilo její zastavění. I z výše uvedených důvodů můžeme být klidní a nemusíme se jistě obávat, že po zrušení újezdu začnou růst v Brdech nové stavby jak houby po dešti.
A nyní si dovolujeme předložit podrobnější závěry a doporučení, vzešlá z jednání Workshopu.
JUDr. Pavel Čámský ©