Návrhy a doporučení konference „Budoucnost Brd v CHKO“, vzešlé z pracovní skupiny č.3 - Turistická infrastruktura

2015-05-11 11:18:34 | JUDr. Pavel Čámský ©

Jak se dalo očekávat, konference se shodla na tom, že zrušením vojenského újezdu, vznikem CHKO Brdy a zpřístupněním většiny Brd veřejnosti, dojde k takovému nárůstu zájmu nejen turistů, ale i dalších osob o návštěvu Brd a poptávce po nejrůznějších službách v oblasti cestovního ruchu, kterou naprostá většina obcí ani soukromých subjektů v regionu není v současné době schopna uspokojit.

Turistický ruch nebyl zejména v oblastech sousedících s vojenským újezdem již od druhé světové války (tedy téměř 80 let) podporován a dokonce byl od padesátých let minulého století až do nedávné doby i záměrně tlumen a potlačován. Stát neměl zájem, aby na území újezdu pronikali civilisté. To by bylo mnohem častějším jevem v případě, že by jeho bezprostřední sousedství bylo intenzivně turisticky využíváno.

Od šedesátých let minulého století nastal v celé naší zemi poměrně masivní rozvoj cestovního ruchu, nejprve ve formě kolektivní a individuální rekreace, od sedmdesátých let se výrazně rozvíjely i nejrůznější formy volnočasových aktivit v přírodě, zejména turistika, lyžování, kempování, vodní sporty, horolezectví a v posledních dvou desetiletích jsme svědky obrovského rozvoje cyklistiky, ale i některých dalších aktivit.

S tímto vývojem se většina přírodně atraktivních oblastí v ČR s různou mírou úspěšnosti vypořádala (včetně řady chyb). Na tento fenomén si obce i jejich obyvatelé zvykli, naučili se s nimi žít a v nějaké formě jej i využívat. S pádem totality se sice na jedné straně prudce zvýšil výjezd českých občanů do zahraničí (a poněkud tak upadl zájem o tuzemskou turistiku a rekreaci), na straně druhé však skokově přibylo zahraničních návštěvníků naší země. V posledních letech, vlivem nejrůznějších okolností, ovšem můžeme pozorovat zvyšující se zájem českých občanů opět o aktivity a rekreaci v tuzemsku. Cestovní ruch je i přes některé nepříznivé okolnosti stále velmi dynamickým ekonomickým fenoménem a mj. se vyznačuje relativně rychlou návratností do něj vkládaných investic. Je však současně mimořádně citlivý na nejrůznější vnější vlivy a není snadné vhodným způsobem vybalancovat jeho podporu tak, aby přinášel prospěch a nevznikaly škody – ať už na prostředí, kde se realizuje, nebo subjektům, které jej poskytují a podporují.

Podbrdsko bylo jednou z několika oblastí v naší zemi, které masivní rozvoj turismu nezasáhl. Bylo tak sice ušetřeno mnoha negativních jevů s turismem spojených, ale bohužel se jej prakticky nedotkl ani jeho pozitivní, zejména ekonomický přínos. Nejen, že na Podbrdsku nemáme téměř žádné praktické zkušenosti s tímto ekonomickým odvětvím, ale nedisponujeme tu prozatím ani nabídkou aktivit a služeb, považovaných v tomto oboru za standardní a samozřejmé. To se týká především obcí a měst v tomto regionu a jejich samospráv, ale (až na čestné výjimky) i jednotlivých občanů a soukromých podnikatelských subjektů. Jak těch, které se na cestovní ruch přímo orientují, tak – a v ještě větší míře - těch, které by na něm mohly třeba i nepřímo participovat.

Celé Podbrdsko zaujímá v rámci naší země strategickou polohu téměř v samém středu Čech a jakkoli je lokálně jeho dopravní infrastruktura nedokonalá (a místy až doslova zanedbaná), je v zásadě velmi dobře dopravně dostupné. Můžeme právem očekávat, že v důsledku toho, že od 1.1.2016 nastanou dvě zcela zásadní „vnější“ podmínky, které možná až skokový rozvoj turistického ruchu v našem regionu umožní – bude zrušen vojenský újezd (a tím jeho nepřístupnost veřejnosti) a vznikne CHKO (tedy území, kde právě jeho zvláštní ochrana signalizuje jeho výjimečnost a tím také atraktivitu), nastane zde velký příliv turistů. Osobně se domnívám, že dokonce mnohem větší, než si mnozí místní obyvatelé jsou schopni představit. Dokážeme na tuto – i výjimečnou ekonomickou výzvu a příležitost adekvátně reagovat? Tedy tak, abychom z nastalé situace vytěžili maximální prospěch, ale současně zajistili trvalost zájmu návštěvníků a zabezpečili nejen přírodní a kulturní hodnoty tohoto regionu před jejich devastací, ale i svébytnost a originalitu tohoto prostředí, obcí a měst. (Protože jednou z negativních vlastností cestovního ruchu je i určité tíhnutí k uniformitě poskytovaných služeb, standardizaci některých procesů a praktik a tím i ke stírání jedinečnosti a svérázu konkrétních měst, obcí a lokalit.)

Nezbývá než konstatovat, že jsme v tom všem zcela na začátku. Osobně mne mrzí, že jsme už promarnili v podstatě několik let v politických a zájmových tanečcích kolem rušení újezdu, kdy jsme se mohli s mnohem větším klidem a rozmyslem na nové období připravovat. Ale je zbytečné lkát nad rozlitým mlékem. Je třeba začít něco dělat.

Příbramská konference o Brdech byla v podstatě prvním případem, kdy jsme se v rámci celého Podbrdského regionu vážně zabývali otázkou turistické infrastruktury, ale i nejrůznějších rizik s jejím rozvojem spojených. Pracovní skupina, která se tímto tématem zabývala, měla nesmírně těžký úkol. Vzhledem k tomu, že to bylo první vážné a konkrétní jednání o této problematice takového rozsahu, nutně se muselo především zaměřit na obecnější problémy a vůbec i na jejich identifikaci, pojmenování a teprve naznačení cest, k jejich řešení.

Jsem velmi rád, že v tomto směru došla pracovní skupina mnohem dál, než jsme původně očekávali, jak vyplývá z poměrně konkrétních doporučení, jež z jejího jednání vzešla. Velmi však oceňuji – a považuji to snad za jeden z jejích nejvýznamnějších výstupů – návrh na uspořádání dalšího setkání, které by se mělo i touto problematikou zabývat. Rozumím tomu mj. i tak, že smyslem by mělo být i vytvoření jakéhosi stálého koordinačního orgánu, který by jednotlivým obcím, městům i soukromým subjektům v regionu pomáhal při rozvíjení turistické infrastruktury jak radou, tak snad i konkrétními aktivitami a opatřeními.

A nyní si dovoluji doporučit pozornosti čtenářů samotné závěry, doporučení a návrhy, které v tomto smyslu konference přijala.

Pracovní skupina č.3 (Turistická infrastruktura)
1) Účastníci konference konstatují všeobecnou potřebu citlivého a promyšleného rozvoje turistické infrastruktury jak v Brdech, tak v jejich okolí (na Podbrdsku), včetně potřebné propagace regionu s tím, že infrastruktura uvnitř CHKO by se měla zaměřit především na vybudování sítě značených tras a stezek a zařízení k podpoře měkké turistiky a informovanosti (odpočinkové a rozhledové body, naučné stezky apod.), kdežto v obcích a městech též na budování a rozvoj dalších služeb, včetně ubytování, stravování, dopravy apod.

2) Účastníci konference se shodují na mimořádné geologické a geomorfologické hodnotě území, která plně opravňuje také k vyhlášení Geoparku Brdy.

3) Konference k tématu Turistická infrastruktura připomíná, že budování a rozvoj této infrastruktury by se jak na území samotné CHKO, tak v jejím okolí měl uskutečňovat s využitím všech zkušeností a dobré praxe, měl by se vystříhat excesů a živelnosti a je žádoucí, aby při jeho rozvoji postupovaly obce a města regionu ve vzájemné shodě, spolupracovaly a koordinovaly své aktivity a případně je dle potřeby konzultovaly s odbornými subjekty. Konference k výše uvedenému tématu přijala tato doporučení:

a) doporučujeme zveřejnit Metodický pokyn AOPK Usměrňování vybraných sportovních a rekreačních aktivit ze ZCHÚ č. 16 /2011 a postupovat podle této metodiky;

b) doporučujeme s předstihem před zrušením vojenského újezdu navázat spolupráci s veřejností, v předstihu vytipovat vhodné zájemce o spolupráci se Správou CHKO a proškolit je, poskytnout jim trénink (např. ve spolupráci s profesionálními strážci ochrany přírody v národních parcích) a přezkoušení a ustavit Stráž ochrany přírody ve smyslu ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (§ 81, 81a a 81b), a jeho prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. (§ 20). Činnost stráže ochrany přírody by bylo vhodné kombinovat s průvodcovskou službou tak, jako funguje v např. v NP Šumava nebo CHKO Bílé Karpaty;

c) doporučujeme funkčně zařadit do vznikající Správy CHKO Brdy kontaktní osobu pro otázky sportu, turistiky a rekreace. To by ulehčilo organizátorům sportovních aktivit komunikaci se Správou CHKO a předcházení konfliktům zájmů ochrany přírody s požadavky sportovců;
d) doporučujeme věnovat pozornost otázce odpadů, zejména o problematiku rozmístění, údržby a vyvážení odpadkových košů u záchytných parkovišť a nástupních míst k trasám do CHKO (obce) a košů podél turistických cest a u odpočívek uvnitř rušeného újezdu (VLS ČR s.p.);

e) doporučujeme s předstihem před zrušením vojenského újezdu umožnit značkařům Klubu českých turistů vstup do vojenského újezdu (povolení přednosty újezdního úřadu) pro rekognoskaci tras, křížení, odpočívek a značení pro pěší turistiku. S předstihem doporučujeme projednání návrhu trasování s AOPK a VLS ČR s. p. a zahájit značení v terénu tak, aby bylo funkční již při zřízení CHKO. Na výrobu směrovek, přístřešků a značení nejsou v současné době finanční prostředky z běžných dotací MŠMT a MMR. Varujeme současně před živelnou, neodbornou a svépomocnou značkařskou aktivitou jednotlivých obcí bez předchozí dohody a souladu s regulemi KČT;

f) pracovní skupina se shodla na přínosu probíhající konference zejména pro výměnu informací a doporučuje uspořádat na pracovní úrovni podobné setkání v září – říjnu tohoto roku. Organizace by se mohla ujmout Agentura ochrany přírody a krajiny nebo MŽP. Setkání by mělo přinést podrobnější informace o budoucím fungování Správy CHKO Brdy, poskytnout informace starostům a dalším zainteresovaným organizacím, spolkům a veřejnosti. Dále doporučujeme věnovat vysokou pozornost propagaci regionu s marketingovým využitím jeho zvláštností a specifik (Fabián, vojenské reálie apod.) a s přihlédnutím k místním kulturním tradicím (hudba, betlemářství, hutnictví, hornictví, lesnictví atd.) i dle jednotlivých lokalit.

g) doporučujeme neprodleně zahájit aktivity směřující k vyhlášení Geoparku Brdy.

JUDr. Pavel Čámský ©