Doporučení z jednotlivých pracovních skupin konference „Budoucnost Brd v CHKO“

2015-04-17 08:26:04 | JUDr. Pavel Čámský ©

Konference „Budoucnost Brd v CHKO“ přinesla celou řadu velmi zajímavých vystoupení, příspěvků a živých diskusí, zejména v jednotlivých pracovních skupinách. To také bylo jejím smyslem, který měl naplnit i její cíle – poskytnout účastníkům nové a podrobnější informace a také zasáhnout do mezirezortního připomínkového řízení k návrhu na vyhlášení CHKO Brdy případnými dalšími podněty, návrhy a doporučeními.

V seriálu, který dnes zahajujeme, se budeme podrobněji zabývat výsledky této konference z pohledu jednotlivých problémových okruhů, tak, jak se k nim vyjádřily pracovní skupiny. Dnes začínáme pracovní skupinou (Workshopem) č. 1, věnovanému ochraně přírody a krajiny v Brdech.

Obecný vhled do problematiky zvláštní velkoplošné ochrany přírody poskytly již v hlavním programu vystoupení náměstka ministra životního prostředí, pana Ing. Dolejského a podrobněji ředitele AOPK ČR, pana RNDr. Františka Pelce. Zejména druhý jmenovaný vysvětlil smysl a důvody vytváření velkoplošných chráněných území, popsal jejich úkoly a seznámil přítomné s charakteristikou jednotlivých již existujících CHKO. Brdy se stanou v pořadí již 26. CHKO v naší zemi. Pro některé účastníky byla určitě zajímavá informace o tom, že CHKO nejsou územími s nedotčenou přírodou (taková v naší zemi ostatně už prakticky neexistují), ale taková, kde můžeme ocenit harmonický soulad krajiny s působením člověka. Je samozřejmě i cílem jednotlivých CHKO, aby díky nastavenému speciálnímu režimu ochrany a aktivní péče o přírodu se v nich postupně zvětšovala území blízká přirozenému stavu, posilovala se ona harmonie mezi člověkem a přírodou a zvyšovala kvalita přírodních hodnot těch území. A tak snad jen pro lepší porozumění smyslu a účelu CHKO: Nejedná se o nedotčenou přírodu, nepozměněnou člověkem, ale naopak o taková území, kde člověk sice přírodu někdy i dost zásadně pozměnil, ale vážně ji nepoškodil, žije a působí na ní více-méně v souladu s jejími potřebami, umožňuje a podporuje přirozenou reprodukci původních druhů a respektuje další hodnoty.

Další vystoupení v hlavním programu i v rámci pracovní skupiny, přednesená např. Dr. Čámským, Mgr. Fischerem, Dr. Hlaváčkem, Mgr. Makajem nebo Mgr. Korenným se zabývala některými specifickými fenomény Brd, přírodního, ale i antropogenního původu. Z nich vzešly některé návrhy, podněty a doporučení směrem k mezirezortnímu řízení, jejichž smyslem je upřesnit podobu vyhlašované CHKO, zejména pokud jde o bližší podmínky ochrany přírody a plány péče, ale i o ochranu dalších druhů jak na samotném území CHKO, tak v jejím blízkém okolí. Vyplynul z nich i návrh na budoucí úpravu hranic CHKO tak, aby postupně do ní byly zahrnuty i lokality, které se prozatím vyskytují mimo její hranice, ačkoli je lze z ochranářského hlediska považovat za mimořádně cenné a do území CHKO prozatím nebyly zahrnuty spíše z administrativních důvodů, nebo proto, že některé subjekty třeba dobře neporozuměly smyslu existence CHKO a tomu, že neznamená žádné zásadní omezení obyvatel, kteří v ní žijí, ale vedle posilování a zkvalitňování hodnoty území přispívá i k zlepšování kvality života lidí.

Pan Michal Zelenka z MŽP seznámil přítomné se stavem, v jakém se momentálně nachází samotný návrh na vyhlášení CHKO Brdy. Pan Ing. J. Pipek z AOPK podrobněji hovořil o předmětech ochrany. Osobně si myslím, že je trochu škoda, že svůj příspěvek na obdobné téma už nepřednesl pan Doc. Kaštovský z JČU, který jej stáhl s odůvodněním, že to vlastně před ním už všechno řekli pánové Fischer, Hlaváček a Pipek. Přesto se pokusíme přimět pana docenta, aby nám svůj příspěvek poskytl aspoň v textové podobě, abychom jej mohli zveřejnit ve sborníku.

Osobně považuji za největší přínos této skupiny doporučení, aby se znovu zvážilo (aspoň do budoucna) vymezení CHKO Brdy s tím, že by bylo vhodné do ní postupně zařadit další lokality, které z nejrůznějších (a dost nešťastných, poznamenávám) důvodů zůstaly mimo ní. Snad to časem pochopí i obyvatelé a představitelé těch obcí, které se proti tomu dříve postavily – pod dojmem negativní kampaně, kterou v našem regionu uspořádala jistá nezodpovědná skupinka egoistů. I z těchto důvodů se plně ztotožňuji s dalším doporučením, které se dožaduje další osvěty mezi lidmi. Informovanost o CHKO je skutečně v našem regionu stále velmi nízká a je určitě třeba ji zlepšit.

Mrzí mne, že ve víru diskusí se poněkud zapomnělo na otázku zonace území. Ta určitě není optimálně nastavena. Musím jen doufat, že se k této otázce ještě brzy vrátíme.

A zde jsou už konstatování, návrhy a doporučení, které konference přijala z jednání pracovní skupiny:

Pracovní skupina č. 1 (Ochrana přírody a krajiny)
1) Účastníci konference konstatují, že území Brdské vrchoviny a jmenovitě geomorfologického podcelku Brdy, je koncentrací svých přírodních i kulturních hodnot a specifickým krajinným rázem plně způsobilé k ochraně formou velkoplošného zvláště chráněného území v kategorii Chráněná krajinná oblast – nejméně v rozsahu, v jakém je navrhována MŽP a AOPK ČR.

2) Účastníci konference se seznámili s hodnotami výše uvedeného území a jeho zvláštnostmi a povahou a doporučují vyhlášení CHKO Brdy tak, aby nařízení vlády, jimž bude CHKO vyhlášena, vešlo v účinnost dnem 1.1.2016.

3) O území budoucí CHKO Brdy existuje dostatek odborných podkladů a informací, a to i díky místním odborným kapacitám, jako je Hornické muzeum Příbram, které je možno využít pro formulaci doporučení pro provádění péče o většinu území.

4) Finanční zdroje pro vlastní péči se vyhlášením CHKO výrazně rozšíří a AOPK ve spolupráci s vlastníky a nájemci pozemků a to především s VLS, LČR i církevními restituenty bude společně hledat cestu k péči, která zachová a případně i zlepší stav přírodního prostředí a naváže na správu VÚ Brdy.

5) Účastníci konference vnímají vyhlášení CHKO Brdy v navrženém rozsahu jako počátek procesu, v jehož rámci budou znovu zváženy hodnoty i přilehlých území v sousedství CHKO a podle možností a jejich stavu k ní budou případně připojovány.

6) Konference v oblasti ochrany přírody a krajiny Brd přijala následující konkrétní doporučení:

a) zvážit v blízké budoucnosti možné změny vymezení CHKO vzhledem k tomu, že vně navržené hranice zůstává významný počet z ochranářského hlediska velmi cenných lokalit, jejichž zařazení do plochy CHKO by nejen posílilo pozici stávajících předmětů ochrany (ty jsou zde v některých případech dokonce zastoupeny reprezentativněji než v území, aktuálně navrženém do CHKO), ale rozšířilo by jejich seznam o další významné druhy a biotopy. Především jde o lokality a území v jižní části geomorfologického podcelku Brdy (na území stávajících přírodních parků Třemšín a Brdy a v jejich těsné blízkosti), v oblasti středního toku Litavky od Trhových Dušník po Lochovice, v severní části podcelku Brdy, zejména oblast vrchu Ostrý a část Třemošenské vrchoviny na pravém břehu Litavky (oblast vrchů Plešivec, Písek, Provazec, Starý vrch, Malý vrch a Kuchyňka), přírodní park Kamínky (minimálně lokalita Zvoníčkovna) a konečně část Strašické vrchoviny na území přírodního parku Trhoň, nejméně v lokalitě vrchu Žďár.

b) v případě managementu kulturních bezlesí, zejména v okolí obcí, se zaměřit i na stávající žadatelské programy a nespoléhat se pouze na kapacity a aktivitu budoucí Správy CHKO. Již nyní existuje řada možností a způsobů jak tento management uskutečňovat a není proto ani nutné čekat až na samotný vznik a fungování CHKO. V tomto případě by však obcím a dalším žadatelům měly být nápomocny odborné kapacity MŽP a AOPK.

c) důrazně se zaměřit na osvětu a vysvětlení smyslu existence CHKO a na to, že CHKO nepředstavuje ani pro obyvatele, žijící na jejím území zásadní omezení, jak se patrně někteří stále ještě obávají. Tato osvěta by měla být zahájena co nejdříve.

d) do budoucna posílit ochranu objektů charakteru památek a archeologických nalezišť. Zejména se jedná o rozsáhlý areál lesních řemesel na Lipovsku, drobné architektury (kříže, křížky, památníky) apod.

JUDr. Pavel Čámský ©