Výkopové práce odhalily před kostelem svatého Jakuba funkční historickou studnu, neuvěřitelné, její zbytky jsou vyvezeny na skládce!

2012-05-14 06:38:25 | Pavlína Svobodová a redakce ©

Práce na náměstí Tomáše Garrigua Masaryka v Příbrami pomalu finišují, podle smlouvy by celé dílo mělo být hotové k poslednímu květnu letošního roku. Z důvodu dobudování nové moderní kašny s námětem levitující těžké kamenné koule dle návrhu Ing. arch. Víta Kučery se však práce na náměstí protáhnou až do srpna. Nález historické studny přímo na náměstí (viz červená šipka) práce také neprodlouží: její zbytky jsou totiž již na skládce! Jak jinak by se tato skutečnost dala nazvat, než jako: "Investice do Vaší budoucnosti...bez ohledu na Vaši minulost".

Příbramané nedostali žádnou šanci zjistit nové historické podrobnosti o místě, kde žijí...
V archeologicky cenné lokalitě před kostelem svatého Jakuba byla při výkopových vícepracích den po velikonočním pondělí odkryta část unikátních historických pozůstatků. Jednalo se o historickou zděnou studnu a zbytky základového zdiva starého objektu. Zdálo by se, že tyto nálezy nemohly nikoho zaskočit. Archeologové totiž již od počátku rekonstrukce náměstí v rámci záchranného archeologického výzkumu objevovali zajímavé věci. Například našli pozůstatky několika objektů sahající až na počátek středověkého osídlení města – jedná se zhruba o 12. až 14. století. Na začátku dubna letošního roku bylo také objeveno několik lidských koster. Tento nález odborníky příliš nepřekvapil, v místech kolem kostela svatého Jakuba se nacházel hřbitov, který byl zrušen na konci 18. století. Kostry tedy budou nejspíše z této doby. Pod těmito ostatky pak bylo ještě dokonce nalezeno torzo železářské pece.

Památkáři a archeologové v sedmém nebi?
Historická studna byla tedy odkryta vcelku náhodně při výkopu v úterý 17. dubna 2012 a díky tomuto objevu se tedy může zdát, že se památkáři a archeologové ocitli doslova v sedmém nebi. Prozkoumání historické studny, jejího dna a okolí slibovalo bohaté a cenné informace z naší dávné historie. Po nálezech a následném zkoumání pozůstatků objektů ze středověkého osídlení města se archeologům mohl otevřít prostor k dalšímu bádání. Ano, mohl. Bohužel, nestalo se tak. A to je veliká škoda a došlo tím k nenahraditelné ztrátě nevyčíslitelné historické hodnoty. Zděná, a podotýkám, že zcela funkční studna (průměr cca 1,40 m a téměř hned po odkrytí z ní začala prýštit voda) a také historické zbytky zdiva objektu byly podle našich informací nemilosrdně vybagrovány a společně s ostatním materiálem ze stavby vyvezeny na skládku. Ptáte se proč? Tento nový archeologický nález stál v cestě stavby nového ukotvení vánočního stromu!

Vícepráce: ukotvení vánočního stromu
Při dodatečných pracích na náměstí TGM v Příbrami týkajících se ukotvení vánočního stromu (v prostoru již v minulosti osazovaného vánočního stromu), vznikly celkem 4 jámy o velikosti cca 3 x 3 x 3 metry. 1 jáma – pro základovou patku – je určena pro samotný vánoční strom. Zbylé 3 jámy slouží na jeho ukotvení. Podle fotografií níže je patrné, že ukotvení je výrazně předimenzováno. Ponechme stranou to, že na stavbu ukotvení vánočního stromu bylo použito cca 50 kubíků betonu za částku přes 1 milion Kč a ponechme stranou i to, že ukotvení nejspíše bude z hlediska bezpečnosti více než maximální. Vraťme se však k cennému archeologickému nálezu studny a zdiva.

Co je vlastně archeologickým nálezem?
Jedná se o věc (soubor věcí), která je dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku a zachovala se zpravidla pod zemí (§ 23 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů). Archeologické nálezy mohou být movité (nejčastěji nádoby, nástroje, zbraně, ozdoby či šperky vyrobené z hlíny, kamene, kovů a vzácněji i z kůže a kůry a nacházené nejčastěji ve zlomcích), nebo nemovité. Nemovité archeologické nálezy jsou v archeologické terminologii označovány jako „archeologické objekty“ a jde o funkčně či chronologicky více či méně uzavřené celky, a to například pozůstatky po obydlí, opevnění (v podobě valů a náspů), pohřbívání (v podobě hrobů a mohylových násypů) atd. Za nemovitý archeologický nález je však nutno považovat i prostý sled vrstev různého stáří – tzv. archeologické souvrství či archeologická stratigrafie,vznikající přímým či zprostředkovaným působením člověka – např. vznikem při požáru obydlí a následném postavením obydlí nového. Archeologické movité a nemovité nálezy představují „archeologické dědictví“.

Památkové ochranné pásmo Příbram – historické centrum
Za území s archeologickými nálezy lze považovat prostor, kde již byly registrovány jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy, a rovněž tak prostor, kde je možné vzhledem k přírodním podmínkám či dosavadnímu historickému vývoji (historické, tj. zejména písemné zmínky o lokalitě, struktura osídlení v jejím bezprostředním okolí apod.) tyto nálezy s vysokou pravděpodobností očekávat. Tímto územím je i historické centrum Příbrami. Před započetím rekonstrukce náměstí TGM bylo proto nutné zajistit tzv. záchranný archeologický výzkum. Ve výběrovém řízení na zajištění tohoto výzkumu zvítězila firma Syrakus Plzeň, která měla provést a zajistit všechny výše uvedené nálezy na náměstí TGM.

Provést záchranný archeologický výzkum vyplývá z nutnosti odborným způsobem zachytit a zdokumentovat v nezbytně potřebné míře v původním prostředí dosud dochované nemovité archeologické situace a movité nálezy. Cílem výzkumu je získání maxima informací o zanikající ploše v relativně krátkém časovém úseku. Zdá se, že v případu historické studny a jejího okolí, se tak nestalo.

Archeologický nález i naleziště musí být podle zákona ponechány beze změny až do prohlídky: zákon o památkové péči říká, že nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž došlo k archeologickému nálezu, je povinen učinit oznámení odpovědné osobě a to nejpozději druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o tomto nálezu dověděl. Archeologický nález i naleziště (v našem případě historická studna a její okolí) musí být ponechány beze změny až do prohlídky (v našem případě firmou Syrakus),nejméně však po dobu pěti pracovních dnů po učiněném oznámení. Syrakus měl dle zákona učinit na nalezišti všechna opatření nezbytná pro okamžitou záchranu archeologického nálezu, zejména před jeho poškozením, zničením nebo odcizením. Součástí opatření mělo být vyzdvihnutí dochovaného movitého inventáře, provedení základního ošetření a vyhotovení dokumentace. Výstupem by měla být zpráva o průběhu a výsledcích akce. Ptáme se: stalo se tak?

V úterý odkrytí studny, v pátek už po ní není ani stopy
K nálezu historické studny a zbytků základového zdiva starého objektu došlo v úterý 17. dubna 2012. 19. dubna již v tomto místě byly postaveny železobetonové pilíře k ukotvení stromu. Podle našich informací se archeolog z firmy Syrakus na místo údajně přišel podívat až v pátek 20. dubna. V sobotu 21. dubna již byla stavba pilířů dokončena a jámy byly zasypány. Za čtyři pracovní dny se výkopovými pracemi nenávratně poškozená studna opět stala minulostí a jedna z kotev na vánoční strom se tak stala místem, které nám bude dlouho připomínat místo tohoto unikátního nálezu.

Ptejme se: stalo se vše dle zákona o památkové péči? Pokud ano, udělaly odpovědné osoby vše pro to, aby se tato památka zachránila? Co na to říká příbramská radnice a co na to říká památková péče města Příbrami? Formálně se tato záležitost může projednávat ještě dlouho, důležitý a bohužel smutný je však výsledek a tím je, že se nám nepodařilo zjistit nové historické podrobnosti o dřívějším životě v našem městě.

Město Písek: naše věčná inspirace
Pokud byste patřili k sortě čtenářů, kteří by řekli, že s touto situací nešlo nic udělat, máme pro vás zajímavost a důkaz toho, že když nechybí dobrá vůle, lze dokázat téměř nemožné. Město Písek dokončilo v roce 2009 rozsáhlou obnovu oblasti zvané Bakaláře v historickém centru města. Během rekonstrukce v rámci archeologického výzkumu odkryli archeologové hlavní a parkánovou hradbu, základy renesanční školy, novověkou kašnu a hřbitov z doby novověku a středověku. S čím ale nepočítali, byl nález reliktů novověkého pohřebiště, tedy nekropole z období doby bronzové přímo v historickém centru města. Archeologové prozkoumali žárové hroby a tři kamenné hrobové komory mohyl z období 15. - 12. století před naším letopočtem. Nález pohřebiště přímo v historickém jádru města je opravdu výjimečnou událostí. Byly nalezeny také dvě středověké studny.

Město Písek se ke své historii nezachovalo macešsky a tak následně novou kamennou promenádu, která propojila pěší okruh kolem historického jádra Písku, kvalitně zrekonstruovalo právě i s připomínkou na minulost: mohyla z doby bronzové (s miniexpozicí s vystavenými kopiemi bronzových šperků) a středověká studna jsou zakomponovány přímo do prostranství před děkanským kostelem Narození Panny Marie v Písku. Středověká studna je presentována jako prosklený průhled v rovině okolní zádlažby. Z bezpečnostních důvodů je chráněna kruhovým zábradlím.

Zviditelnění historických artefaktů a celého rekonstruovaného prostranství v Písku je jistě dalším významným lákadlem pro domácí i zahraniční turisty. Na příkladu města Písek je jasně vidět, že i při náročnějších rekonstrukcích lze dané území kvalitně rekonstruovat, a to dokonce s připomínkou na archeologické vykopávky a historické momenty ve městě. 

Pavlína Svobodová a redakce ©