Server www.pribramsko.eu byl založen 13. května 2008
Obhajoba Gymnázia pod Svatou Horou aneb škola měla a má své místo ve vzdělávací soustavě Příbramska
2021-02-09 11:55:45 | Mgr. Pavel Sedláček ©
Znalost historie je pro posouzení jednotlivých dějů a událostí vždy klíčová. Bez posouzení příčinných souvislostí může dojít ke zkreslení a nesprávné interpretaci jednotlivých faktů. Při vzniku Gymnázia pod Svatou Horou hrála roli celá řada faktorů.
Mgr. Pavel Sedláček.
(Zdroj foto autor článku)
Z nich bych vybral tři, které významnou měrou ovlivnily rozhodování o založení této školy. První z nich byla celková společenská situace po roce 1989. Ve společnosti probíhaly překotné změny směřující k demokratizaci, liberalizaci a celkovému uvolnění života. Faktem je, že se atmosféra a situace na školách měnily jen pozvolna a MŠMT vidělo v nových školách možnost pro urychlení těchto změn. Gymnázium pod Svatou Horou si dalo při založení tyto tři zásady: přátelský přístup k žákům při zachování náročnosti gymnaziálního studia, vstřícný přístup k rodičům a jejich spokojenost a tvůrčí svobodu pro učitele s možností volby metod a forem vzdělávání. Těchto zásad se drželo po celou dobu existence a dařilo a daří se je úspěšně naplňovat.
Dalším faktorem, který výrazně ovlivnil život škol, bylo snížení maximálního počtu žáků ve třídě ze 40 na 30. A dalším faktorem, který zasáhl přímo do struktury gymnázií, bylo znovuzavedení víceletých gymnázií.
Pro objektivní posouzení gymnaziální nabídky může posloužit číslo, které udává, jaký počet žáků může studovat gymnaziální obor v jednom ročníku. Jedná se o číslo maximální, avšak reálná hodnota naplnění tohoto čísla záleží na dalších podmínkách jako je např. populační křivka (která kolísá), dále na složení daného ročníku, ctižádosti rodičů atd.
Před rokem 1989 byly na Gymnáziu Příbram v jednom ročníku vždy čtyři nebo pět tříd. Při počtu 40 žáků ve třídě mělo možnost studovat gymnaziální obor v Příbrami maximálně 200 žáků. V současné době při stávajícím počtu dvou tříd víceletého a čtyř tříd čtyřletého studia gymnázia (v součtu obou příbramských gymnázií) má možnost studovat gymnaziální obor v Příbrami v šesti třídách po 30 žácích 180 žáků v jednom ročníku. V navrhované úpravě gymnaziálního studia v Příbrami mají být v jednom ročníku dvě třídy víceletého studia a dvě třídy čtyřletého studia. Možnost studovat gymnaziální obor bude mít tedy v Příbrami ve 4 třídách po 30 žácích celkem 120 žáků. Jednoduchou úvahou dojdeme k závěru, že oproti éře před rokem 1989 bude kapacita gymnaziálního vzdělávání v Příbrami snížena na 60 %. Jde tedy skutečně o vychýlení ovšem v neprospěch gymnaziálního vzdělávání v Příbrami.
Gymnázium pod Svatou Horou od samého počátku kladlo důraz na výuku jazyků. Jako na jedné z prvních škol začali zde učit anglicky, německy či francouzsky mluvící lektoři. Škola postupně dospěla k přesvědčení, že je schopna vyučovat vybrané předměty v cizích jazycích a získala jako první ve Středočeském kraji akreditaci ministerstva školství k této výuce. V současné době mají možnost studovat vybrané předměty v angličtině všichni žáci školy.
Po celou dobu existence školy se žáci a učitelé v různé míře účastnili společenského života v Příbrami. Jen namátkou připomenu účast Gymnázia pod Svatou Horou na oslavách 800 let od založení města a pak nezapomenutelné Dny divadla, do kterých se zapojili všichni žáci školy, jejichž hosty byli rodiče, přátelé a známí našich žáků. Vždy do posledního místa zaplněné Divadlo Antonína Dvořáka v Příbrami aplaudovalo výkonům jednotlivých tříd a došlo i na hodnocení jednotlivých představení a ocenění těch nejlepších odbornou porotou, cenou diváků i cenou ředitele školy. Město Příbram si bylo vědomo práce školy. Za to se jí dostávalo zastání a já jsem si vždy vážil podpory, jež se jí ze strany starostů města Příbrami i dalších představitelů vždy dostávalo. Škola našla zastání i na MŠMT ČR při prvním pokusu o její zrušení v roce 1998, nacházela zastání také u některých představitelů Středočeského kraje. Jak se zachová Město Příbram ke Gymnáziu pod Svatou Horou? Podpoří ho ve světle výše uvedených informací i v této pro školu těžké době?
Nakonec mě zaujala zvláštní myšlenka, která Gymnáziu pod Svatou Horou přisuzuje téměř magickou moc. Zrušením malé, kvalitní školy se zvýší úroveň vzdělávání na zbývajících školách Příbramska. K tomu snad není třeba nic dodávat.
Pravdou je, že je mnohem lehčí bourat, než stavět. Vybudovat kvalitní školu trvá roky, stojí za tím obrovské množství práce všech zúčastněných, mnoho odříkání, tříbení názorů a v neposlední řadě i hledání cest, mnoho trpělivosti a i určitá míra pokory a nedočkavosti. Zrušit školu je tak snadné – stačí jen zvednout ruku…
Mgr. Pavel Sedláček,
bývalý ředitel Gymnázia pod Svatou Horou
Mgr. Pavel Sedláček ©
Citace "Vácha připomněl, že o spojení příbramských gymnázií se hovoří už dlouho ... Namítl, že podle údajů, které má hejtmanství k dispozici, je na Příbramsku oproti jiným středočeským okresům velká kapacita gymnaziálního školství na počet obyvatel" Domnívám se, že je to obráceně, že tedy ostatní okresy mají nedostatečnou kapacitu gymnaziálního vzdělávání. Chápu, že existují nátlakové skupiny, které by zase chtěli nahnat většinu žáků do učení a za tři roky je postavit k pásu do továren nebo třeba za volant náklaďáku. Ostatně jsou slyšet velmi často. (Svoje děti by tam ale neposlali) Nerozumím ale tomu, proč se na jejich stranu staví demokratické strany. Opravdu si myslí, že zredukováním příležitostí společnost posunou ? Kvalitní střední školy jsou základ. Žádný z mých bývalých spolužáků z gymnázia se nikdy ve světě neztratil. I když třeba nešel na vysokou. Stali se odborníky v oborech ve kterých se našli, kvalitními samostatnými řemeslníky a živnostníky ...
Gymnázia a průmyslové školy byly školami výběrovými, na žáky měly vysoké požadavky a od toho se odvíjela kvalita výuky a úroveň vzdělanosti absolventů. Stačí se podívat s jakým prospěchem se v současnosti lze na tyto školy dostat. Souhlas se Sebastianem.
RICHARD HADAČ: Nepotřebuji Vám předkládat jakékoliv argumenty. Prostě jsem Vám sdělil svůj názor. A ten je: "Jsem pro sloučení gymnázií, na město velikosti Příbrami je jich tu až dost". A Vám nezbývá nic jiného než o mém názoru polemizovat, diskutovat, nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co s mým názorem můžete dělat.
Sebastian: Jak jsem si myslel - studnice znalosti uvedené problematiky a sypání argumentů z rukávu Vám moc nejde, takže opravdu jen dojmy a pocity. Neříkám, že nevěřím na šestý smysl, ale zastávám názor, že je nutné mít min. v podvědomí alespoň základní znalosti či data. Bez těchto atributů je to čistý výstřel do tmy. K diskutované problematice mne velmi zarazilo (i když toto je spíše silné slovo), když jsem si přečetl postoj / názor(?) p. Konvalinky, který dopisem (zjednodušeně interpretováno) oznámil vedení kraje, že v Příbrami je určité (nemalé) množství občanů, kterým se slučování nelíbí. Za nás tak ani tak, jen Vám říkáme "bacha, máme tady ve městě i křiklouny, kterým se to nelíbí". Tak tomu říkám (ať už pro nebo proti) JASNÝ A JEDNOZNAČNÝ postoj radnice k problematice vzdělávání, resp. školství na území města. Za sebe - děkuji svým voleným zástupcům, že jasně artikulují své postoje, tyto vysvětlují a následně pro blaho všech je prosazují.
Je politováníhodné, že současný zákon umožňuje zřizovatelům se školami libovolně nakládat podle svých představ, které jsou mnohdy v rozporu se zájmem studentů.Příbramská gymnázia se stala "rukojmím" kraje a ukazuje se jak velmi úzký okruh lidí může rozhodovat o jejich osudu. Veřejnost má bohužel jen velmi omezené prostředky, jak případným chybným rozhodnutím zabránit.Aktuální skutečnost a praxe ukazují, že je to často zneužito ke zcela jiným cílům, než je obecný prospěch. Na druhou stranu, způsob jakým bojuje o zachování svoji bývalé školy Mgr. Pavel Sedláček, by měl být vlastní i současnému řediteli Mgr.Pavlu Karnetovi. Osobně se domnívám, že je lepší padnout v boji než čekat na potupný “separátní mír”. Navíc v době, kdy vedle STANu bude muset říci svoje jasné slovo také středočeská ODS. Bez jejích hlasů totiž sloučení neprojde. A také ona bude chtít určitěuspět v Příbrami v podzimních parlamentních volbách. A v tuto chvíli je víc než jasné, že významná část Přibramáků neodpustí stranám, které budou podepsány pod likvidací gymnázia Pod Svatou Horou.
Hezky napsáno, avšak zcela nemůžu souhlasit v některých "faktech". Pokud budeme brát v potaz "kvalitu", tak ta se zajisté zhoršila. Dokazují nám to inspekční zprávy ČŠI. Za dob zde pana ředitele Sedláčka škola měla úroveň bohužel nastalo něco, v co jsme nedoufali - "příchod" staronového vedení, které posílá toto vzdělávací zařízení do propadliště dějin. Je opravdu velkou škodou, že zmíněné pilíře vedení GSHPB nebyly dodrženy. Také je škoda učitelů, kteří tuto školu udržovali v povědomí, viz mgr. Bílek. Má rada nakonec - nemá cenu již v tento moment se pokoušet něco zvrátit, poněvadž je již rozhodnuto. Vedení se mělo již dávno ohlídnout za svými kroky, co učinilo. Teď se spíše chovejte tak, aby se po sloučení na GSHPB myslelo pouze v pozitivním světle.
RICHARD HADAČ: Na město velikosti Příbrami, jsou dle mého názoru dvě gymnázia (dvě čtyřletá, jedno šestileté a jedno osmileté) moc.
Sebastian: Chápu, že jste si vytvořil jednoznačný názor, a přesto se zeptám, máte pro toto nějaké věcné argumenmty, nebo je to z Vaší strany pouhý dojem / názor. Jana Suková: Vzhledem k tomu, jak se k uvedené záležitosti vedení města doposud stavělo (přístupem mrtvého brouka), tak s tím "plně postaví" bych si nebyl vůbec jistý. K článku musím uvést, že se jedná o vyvážený popis, bez emocí a napadání. Za mne palec nahoru.
Skvěle a pravdivě napsaný text emeritním ředitelem Gymnázia pod Svatou Horou. Je na velmi citlivém zvážení středočeských zastupitelů ,zda opravdu chtějí být těmi , kdo se nenávratně podepisují na zničení třicetiletého úsilí (podloženého zcela jasnými a prokazatelnými výsledky) k vzestupu vzdělanosti v Příbrami a jeho nejbližšího okolí. Krátkozrakost tohoto kroku v čase přítomném ,vnímám hlavně jako krátkozrakost v čase budoucím ,a to jak v rovině (zvláště) odborné, tak i politické. Neoddiskutovatelně.
Jsem jednoznačně pro sloučení. Nač dvě gymnázia v tak malém městě.
S panem Mgr. Pavlem Sedláčkem naprosto souhlasím. Doufám, že současné vedení města se za zachování této školy plně postaví
