Server www.pribramsko.eu byl založen 13. května 2008
Příjemnou noc, je středa 24.4.2024, 23:27. Dnes má svátek Marek, zítra Oto.
O dolu Lill
2016-12-28 10:23:54 | Vladimír Srnka, text a foto ©
Důl Lill byl zaražen 20. října 1857. Dosáhl hloubky zhruba 450 metrů. Nejvíce stříbra zde bylo vytěženo v letech 1894 až 1896, a to 2 176 kg. V roce 1900 šachetní budova vyhořela a v roce 1902 byla těžba definitivně zastavena. Od té doby budova chátrala a nikdo se o ní nestaral. Její stav byl katastrofální, na zbourání.
Důl Lill po rekonstrukci.
(Foto Vladimír Srnka)
Bylo vidět okny nebe, propadlá střecha, stropy, něco hrozného a smutného. Jak se naše generace stará o historické budovy?
Jednou jsem se šel podívat, v jakém stavu objekt je a viděl jsem kolem budovy dělníky. Obával jsem se nejhoršího, že se připravuje demolice objektu a vyroste zde něco moderního. A to i přesto, že dělníci říkali, že se to bude opravovat. Nevěřil jsem, že se to může zachránit. Ale stal se zázrak.
Opravdu za několik měsíců zde stála opravená budova ve stavu možná takovém, jako 20. října 1857. I když tato budova není hlavní šachetní, je pouze administrativní, je to pozůstatek dolu Lill.
Začal jsem zjišťovat, kdo se postaral o záchranu této budovy. To bylo další překvapení. Nebyl to žádný příbramský patriot, ale člověk, který do naší země přišel z východu, z Ukrajiny. Majitel stavební firmy. Oprava budovy ho stála zhruba 5 miliónů korun. Jen více takových lidí, kteří jsou ochotni opravit něco, na co nejsou jinak peníze.
Vladimír Srnka, Březové Hory
Vladimír Srnka, text a foto ©
Autor:Michal Profant
Vloženo:
2017-01-03 23:58:11
IP:
89.102.189.***
Tohle už mi nedá neozvat se ani anonymovi. :-) "Tondo", co byste proboha živého penetroval na fasádě Svaté Hory! To není zateplovák paneláku kam se kydají tuny lepidla, zde se používají staletími ověřené metody a technologie. Zrovna omítky jsou tradiční jádrové (převážně) vápenné s vápenným štukem (na prvorepublikových opravách bohužel vápenocementové, což způsobilo mnohé problémy v minulosti), to vše na 350 let starém smíšeném zdivu národní kulturní památky, na tom několik vrstev vápenného nátěru. A proč držela stará barva? Protože to byl vyslovený igelit tvořený vrstvami nevhodných akrylátových a silně nepropustných nátěrů ze 70. až 90. let minulého století, pod kterým se držela vlhkost. A proto se moc neprojevovaly na průčelí mapy, vlhkost tím materiálem logicky neprošla na povrch, jen se převážně akumulovala pod a narušovala soudržnost nátěru s podkladem, po čase se povrchová vrstva nátěrů a jemného štuku oddělila, vypoukla a pak rovnou opadávala v kusech, odpadnutím ochranné vrstvy, čímž nátěry jsou, docházelo k další erozi okolních nátěrů i omítek do hloubky až na zdivo. Nyní je nátěr prodyšný vápenný, staré nátěry byly bezezbytku otryskány, tím pádem se uvolňuje i nakumulované vlhko, zvláště na průčelí Pražské brány, kde díky existenci starších maleb nedošlo k druhotnému nahození vápenocementovou omítkou za první republiky - proto mapy a výkvěty. Řešení je jen o čase, nepomůže ani například populární sanační omítka, ta by jen přilila olej do ohně, už jsem to mnohokrát viděl naživo. Bohužel co je zde je nešťastné, a to je upřímně vskutku chyba v rozvržení projektu obnovy, že tyto určité partie fasád byly znovu nahozeny rychle a nemohlo dojít k řádnému odvětrání, tím i došlo ke zbytečnému poškození nových omítek a nátěrů. Ale to je více otázka dotační politiky, na které byla tato obnova závislá, a ne otázka technická. A upřímně, bez získání této dotace by Svatá Hora již zřejmě jinou a tak velkou dotaci nezískala a pravděpodobně by chátrala i nadále (zřejmě zapomínáte, v jakém stavu areál byl)... Proto, jedno je se snažit argumentovat "zasvěcenými názory", něco je o tom něco vědět a být u toho, a to opravdu není teorie z knížek, nevím, kde jste na to v mém kontextu přišel. Tímto trochu poupravím paní Šlehoferovou, které mimochodem děkuji, ať nepanuje zmatek. Jsem jen spolupracovníkem archivu, kde zúročuji dlouholetý zájem o Příbram a architekturu, na Svaté Hoře jsem byl z titulu své profese zcela oficiálně jako profesionální stavební historik zpracovávající stavebněhistorický průzkum areálu (...první, do té doby nebyl zpracován). Zde bylo mým úkolem objekt velmi důkladně odborně prostudovat, popsat, zhodnotit, zdokumentovat povětšinou zanikající situace, zpracovávat podklady pro další projektové práce, zhotovovat posudky (včetně například analýz barevnosti průčelí dle nálezů a historické ikonografie), asistovat při rozhodování o dalších zásazích, bádat v archivu, v knihách apod., do toho koordinovat se s kolegy archeology apod. Počítám, že toto není zrovna profese pro akademické typy, po většinu dní v montérkách hrabošení v prachu a pavučinách, pendlování po lešení, sondování, kreslení, fotografování a zapisování nálezů a jejich interpretace, dále sepisování zpráv, třídění fotek, studium všech dostupných podkladů atd. A třeba kvůli peci jsem byl ve sporu se stavbou, která byla odhodlaná ji do poslední chvíle strhnout, nakonec jsem si ji i z velké části sám opravil (praxi v zedničině mám díky specializaci kupodivu taky), jindy se mnohé věci se zachraňovaly ze skládek odpadu, nebo i opakovaným "otravováním" odpovědných apod. Tedy jak Vám ostatní říkají, zjistěte si fakta, aspoň v tomto tématu, než něco napíšete, v tomto případě je nemáte. Pokud se mýlím a máte je, sepište prosím nejlépe článek, pan magistr Hodrment jistě uveřejní i na tomto portálu, dosud jsem nic odbornho o Svaté Hoře a problémech neviděl. V něm můžete laskavě uvést Vámi zjištěné závady a jejich zdůvodnění na Svaté Hoře či jinde (a zkuste se pod něj podepsat celým a pravým jménem, bývá to zvykem a není to vůbec těžké). Poroučím se MP
Tohle už mi nedá neozvat se ani anonymovi. :-) "Tondo", co byste proboha živého penetroval na fasádě Svaté Hory! To není zateplovák paneláku kam se kydají tuny lepidla, zde se používají staletími ověřené metody a technologie. Zrovna omítky jsou tradiční jádrové (převážně) vápenné s vápenným štukem (na prvorepublikových opravách bohužel vápenocementové, což způsobilo mnohé problémy v minulosti), to vše na 350 let starém smíšeném zdivu národní kulturní památky, na tom několik vrstev vápenného nátěru. A proč držela stará barva? Protože to byl vyslovený igelit tvořený vrstvami nevhodných akrylátových a silně nepropustných nátěrů ze 70. až 90. let minulého století, pod kterým se držela vlhkost. A proto se moc neprojevovaly na průčelí mapy, vlhkost tím materiálem logicky neprošla na povrch, jen se převážně akumulovala pod a narušovala soudržnost nátěru s podkladem, po čase se povrchová vrstva nátěrů a jemného štuku oddělila, vypoukla a pak rovnou opadávala v kusech, odpadnutím ochranné vrstvy, čímž nátěry jsou, docházelo k další erozi okolních nátěrů i omítek do hloubky až na zdivo. Nyní je nátěr prodyšný vápenný, staré nátěry byly bezezbytku otryskány, tím pádem se uvolňuje i nakumulované vlhko, zvláště na průčelí Pražské brány, kde díky existenci starších maleb nedošlo k druhotnému nahození vápenocementovou omítkou za první republiky - proto mapy a výkvěty. Řešení je jen o čase, nepomůže ani například populární sanační omítka, ta by jen přilila olej do ohně, už jsem to mnohokrát viděl naživo. Bohužel co je zde je nešťastné, a to je upřímně vskutku chyba v rozvržení projektu obnovy, že tyto určité partie fasád byly znovu nahozeny rychle a nemohlo dojít k řádnému odvětrání, tím i došlo ke zbytečnému poškození nových omítek a nátěrů. Ale to je více otázka dotační politiky, na které byla tato obnova závislá, a ne otázka technická. A upřímně, bez získání této dotace by Svatá Hora již zřejmě jinou a tak velkou dotaci nezískala a pravděpodobně by chátrala i nadále (zřejmě zapomínáte, v jakém stavu areál byl)... Proto, jedno je se snažit argumentovat "zasvěcenými názory", něco je o tom něco vědět a být u toho, a to opravdu není teorie z knížek, nevím, kde jste na to v mém kontextu přišel. Tímto trochu poupravím paní Šlehoferovou, které mimochodem děkuji, ať nepanuje zmatek. Jsem jen spolupracovníkem archivu, kde zúročuji dlouholetý zájem o Příbram a architekturu, na Svaté Hoře jsem byl z titulu své profese zcela oficiálně jako profesionální stavební historik zpracovávající stavebněhistorický průzkum areálu (...první, do té doby nebyl zpracován). Zde bylo mým úkolem objekt velmi důkladně odborně prostudovat, popsat, zhodnotit, zdokumentovat povětšinou zanikající situace, zpracovávat podklady pro další projektové práce, zhotovovat posudky (včetně například analýz barevnosti průčelí dle nálezů a historické ikonografie), asistovat při rozhodování o dalších zásazích, bádat v archivu, v knihách apod., do toho koordinovat se s kolegy archeology apod. Počítám, že toto není zrovna profese pro akademické typy, po většinu dní v montérkách hrabošení v prachu a pavučinách, pendlování po lešení, sondování, kreslení, fotografování a zapisování nálezů a jejich interpretace, dále sepisování zpráv, třídění fotek, studium všech dostupných podkladů atd. A třeba kvůli peci jsem byl ve sporu se stavbou, která byla odhodlaná ji do poslední chvíle strhnout, nakonec jsem si ji i z velké části sám opravil (praxi v zedničině mám díky specializaci kupodivu taky), jindy se mnohé věci se zachraňovaly ze skládek odpadu, nebo i opakovaným "otravováním" odpovědných apod. Tedy jak Vám ostatní říkají, zjistěte si fakta, aspoň v tomto tématu, než něco napíšete, v tomto případě je nemáte. Pokud se mýlím a máte je, sepište prosím nejlépe článek, pan magistr Hodrment jistě uveřejní i na tomto portálu, dosud jsem nic odbornho o Svaté Hoře a problémech neviděl. V něm můžete laskavě uvést Vámi zjištěné závady a jejich zdůvodnění na Svaté Hoře či jinde (a zkuste se pod něj podepsat celým a pravým jménem, bývá to zvykem a není to vůbec těžké). Poroučím se MP
Autor:tonda
Vloženo:
2017-01-03 19:48:42
IP:
176.98.110.***
Dobrý večer p.Šlehoverová už jsem slyšel dost názorů na omítku. a všichni se shodli na tom , že se šetřilo materiálem.Omítka byla špatně napenetrována.Bývalá omítka barvy držely.NO nemá cenu to dál rozebirat.Hlavně že náš dopisovatel p. Srnka odborník na vše mě ještě neodpověděl.pěkný večer.Já jsem se jen ptal jak figuruje ve firmě která opravavovala dul Lill ale na to neodpověděl, tak co si má o tom člověk myslet.
Dobrý večer p.Šlehoverová už jsem slyšel dost názorů na omítku. a všichni se shodli na tom , že se šetřilo materiálem.Omítka byla špatně napenetrována.Bývalá omítka barvy držely.NO nemá cenu to dál rozebirat.Hlavně že náš dopisovatel p. Srnka odborník na vše mě ještě neodpověděl.pěkný večer.Já jsem se jen ptal jak figuruje ve firmě která opravavovala dul Lill ale na to neodpověděl, tak co si má o tom člověk myslet.
Autor:L.Šlehoferová
Vloženo:
2017-01-03 10:16:31
IP:
176.98.110.***
Pro Tondu, z toho co jsem měla možnost zachytit jsem pochopila,že pan Profant chodil na Svatou Horu z titulu své profese a zájmu o průběh rekonstrukce.On nefiguroval ve firmě,která práce prováděla.Patrně jeho přičiněním byla zachráněná pec ve které se v minulosti pekly hostie.Také on vysvětloval proč jsou skvrny na venkovní omítce.V minulosti byly použity nevhodné omítky a zdivo bylo uzavřeno a tím se tam nahromadila vlhkost.Nyní při rekonstrukci byla použita technologicky správná omítka a vlhkost vystupuje na povrch.To by mělo časem zmizet. Co se týče Rožmitálské ulice ta patří kraji nikoli městu. Prosím nevím ,zda jsou moje informace 100% správné,ale v hrubých rysech to asi odpovídá.
Pro Tondu, z toho co jsem měla možnost zachytit jsem pochopila,že pan Profant chodil na Svatou Horu z titulu své profese a zájmu o průběh rekonstrukce.On nefiguroval ve firmě,která práce prováděla.Patrně jeho přičiněním byla zachráněná pec ve které se v minulosti pekly hostie.Také on vysvětloval proč jsou skvrny na venkovní omítce.V minulosti byly použity nevhodné omítky a zdivo bylo uzavřeno a tím se tam nahromadila vlhkost.Nyní při rekonstrukci byla použita technologicky správná omítka a vlhkost vystupuje na povrch.To by mělo časem zmizet. Co se týče Rožmitálské ulice ta patří kraji nikoli městu. Prosím nevím ,zda jsou moje informace 100% správné,ale v hrubých rysech to asi odpovídá.
Autor:tonda
Vloženo:
2017-01-02 18:04:00
IP:
176.98.110.***
Dobrý večer p.Šlehoverová vždy v diskusích jsem stál za Vašimi příspěvky, jen jsem se ptal p.Srnky a reagoval jsem na články, jakou má p.Profant firmu.Nic jiného. Hodnotil jsem i příspěvky minulé p.Srnky dával jsem mu za pravdu, ale v poslední době nějak s názory ustřeluje a to dost.Četl jsem zde že p.Profant má nějakou firmu a tyto práce ale ten příspěvek nějak zmizel........To se také stává.Ale jen bych chtěl dodat, že nezaleží jaký je odborník a že pracuje v archívu.Dnes obyčejný zedník, který tomu rozumí Vám řekne jak byla zfušována Sv.hora atd.Nemám nic proti teoretickým diskusím, ale pra´xe v oboru jsou myslím nade teorii.Přečíst si to v knížkách, podle mého nestačí.Ono teorie je krásná, ale kdo tomu nerozumí je to v háji, stačí zajít do minulosti-oprava silnice Rožmitálská!!!!!!!Kdo asi dělal stavebního ouřadu na městě.Vy to víte p.Šlehoverová.Ten pán tam pohnojil vše.A takové příspěvky že p.Profant něco zachránil? Připomíná mi to příspěvky rodiny Vacků.
Dobrý večer p.Šlehoverová vždy v diskusích jsem stál za Vašimi příspěvky, jen jsem se ptal p.Srnky a reagoval jsem na články, jakou má p.Profant firmu.Nic jiného. Hodnotil jsem i příspěvky minulé p.Srnky dával jsem mu za pravdu, ale v poslední době nějak s názory ustřeluje a to dost.Četl jsem zde že p.Profant má nějakou firmu a tyto práce ale ten příspěvek nějak zmizel........To se také stává.Ale jen bych chtěl dodat, že nezaleží jaký je odborník a že pracuje v archívu.Dnes obyčejný zedník, který tomu rozumí Vám řekne jak byla zfušována Sv.hora atd.Nemám nic proti teoretickým diskusím, ale pra´xe v oboru jsou myslím nade teorii.Přečíst si to v knížkách, podle mého nestačí.Ono teorie je krásná, ale kdo tomu nerozumí je to v háji, stačí zajít do minulosti-oprava silnice Rožmitálská!!!!!!!Kdo asi dělal stavebního ouřadu na městě.Vy to víte p.Šlehoverová.Ten pán tam pohnojil vše.A takové příspěvky že p.Profant něco zachránil? Připomíná mi to příspěvky rodiny Vacků.
Autor:L.Šlehoferová
Vloženo:
2017-01-02 10:25:55
IP:
176.98.110.***
Pro Tondu. Snad uvádím správné informace ? Pan Profant je zaměstnanec okresního archivu.Je to mladý ,chytrý a šikovný člověk s odborným vzděláním.Byla jsem během roku 2016 na několika přednáškách o historii Příbrami v archivu a tam měl nemalý podíl na zveřejněných informacích. Ředitelka archivu paní PhDr. Věra Smolová několikrát chválila jeho práci a schopnosti.Pane Tondo,než vyslovíte nějakou kritiku, trochu se poohlédněte po informacích !!!
Pro Tondu. Snad uvádím správné informace ? Pan Profant je zaměstnanec okresního archivu.Je to mladý ,chytrý a šikovný člověk s odborným vzděláním.Byla jsem během roku 2016 na několika přednáškách o historii Příbrami v archivu a tam měl nemalý podíl na zveřejněných informacích. Ředitelka archivu paní PhDr. Věra Smolová několikrát chválila jeho práci a schopnosti.Pane Tondo,než vyslovíte nějakou kritiku, trochu se poohlédněte po informacích !!!
Autor:Václav
Vloženo:
2017-01-01 19:10:31
IP:
176.98.110.***
Jsem rád, že "nehlavní šachetní budova"dolu Lill stojí. Kdyby tak pan Srnka opěvoval i ostatní rádoby zachráněné budovy ve městě. Moje zkušenost s ním a některými členy např. Osadního výboru Březové Hory je naprosto otřesná. Jinak samozřejmě za opravu jsem rád a i když není historicky úplně přesná tak zaplať za ni pán bůh. Naše dítka budou vědět, kde vůbec ten důl stál, tedy pokud jim to někdo nezapomene připomenout. Jsme přece hornické město a měli bychom být na zdejší montánní památky hrdi a starat se o ně. V tuto chvíli je bezpředmětné řešit, zda opravu provedl Ukrajinec, Polák, Němec díky za ni...........
Jsem rád, že "nehlavní šachetní budova"dolu Lill stojí. Kdyby tak pan Srnka opěvoval i ostatní rádoby zachráněné budovy ve městě. Moje zkušenost s ním a některými členy např. Osadního výboru Březové Hory je naprosto otřesná. Jinak samozřejmě za opravu jsem rád a i když není historicky úplně přesná tak zaplať za ni pán bůh. Naše dítka budou vědět, kde vůbec ten důl stál, tedy pokud jim to někdo nezapomene připomenout. Jsme přece hornické město a měli bychom být na zdejší montánní památky hrdi a starat se o ně. V tuto chvíli je bezpředmětné řešit, zda opravu provedl Ukrajinec, Polák, Němec díky za ni...........
Autor:tonda
Vloženo:
2017-01-01 18:41:22
IP:
176.98.110.***
Dobrý večer p. Srnko ještě jste nám neřekl kdo to je p.Profant a jakou má firmu
Dobrý večer p. Srnko ještě jste nám neřekl kdo to je p.Profant a jakou má firmu
Autor:Vlado Srnka
Vloženo:
2017-01-01 17:09:35
IP:
109.72.12.***
Je škoda, že není možnost, aby se spojil ten, kdo bude opravovat starý historický objekt,(důl Lill) s někým, jako je pan Profant. Možná by výsledek byl lepší, ke spokojenosti všech. Teď už s tím nic nenaděláme. Ale do budoucna by se to mělo nějak řešit. To ale asi kompetentní úředníky moc nezajímá. Škoda.
Je škoda, že není možnost, aby se spojil ten, kdo bude opravovat starý historický objekt,(důl Lill) s někým, jako je pan Profant. Možná by výsledek byl lepší, ke spokojenosti všech. Teď už s tím nic nenaděláme. Ale do budoucna by se to mělo nějak řešit. To ale asi kompetentní úředníky moc nezajímá. Škoda.
Autor:Michal Profant
Vloženo:
2016-12-30 21:59:07
IP:
89.102.189.***
Vladimír Srnka: Prakticky se všemi "hrůzami", které zmiňujete, souhlasím - já a asi ani Vy s tím bohužel moc nenaděláme, to je věc odpovědných. "Hrůzy" mi vadí, ale já jím nejsem. Kritiku lze provádět, avšak je myslím problém na chápaní kritiky jako možnosti diskuse, ne účelového napadání. K tématu, netvrdím, že by se v případě pozůstatku Lillu mělo bourat, že je to vysloveně zbytečné apod., co se s objektem stane je pouze záležitost majitele a jeho možností a schopností. Pouze tvrdím, že v tomto případě nevidím důvod považovat tuto realizaci za následováníhodný příklad obnovy (nepoužívám záměrně slovo "rekonstrukce", to v mém oboru ve své podstatě znamená "uvedení do původního stavu"). Bohužel v tomto jej spatřuji pouze jako "tuctový" (omlouvám se za použití tohoto výrazu) příklad adaptace starého objektu, nerespektující jeho původní podobu (na to nemusí být objekt památkově chráněný, k tomu tento institut neslouží), nebo jej nijak nerozvíjí, například provedením chytrého novotvaru (třeba klidně i nástavby plnohodnotného patra) a též nerespektuje původní konstrukci objektu, a to použitím zjevně nevhodných materiálů či prvků - kritika současných technologií na takovýchto stavbách je často záměrně ignorována – např. druhy a provedení výplní otvorů, omítek apod. Špatná volba materiálů v minulosti, pramenící z nezkušenosti dotyčných s moderními a dlouhodobě neodzkoušenými materiály, tj. nekompatibilních s původní konstrukcí, je mimochodem důvodem, proč se na Svaté Hoře vyskytují kritizované problém ...když už to zde bylo načato. Staré stavby obvykle neodpouštějí pochybení, v řádu jednotek až desítek měsíců či let vše bohužel vrátí i s úroky, často je pak kritika vedena směrem ke zbytečnému zachovávání starších staveb a nebere se v potaz, co se s objektem dělo. Pracovat s objekty v torzálním i zachovalém stavu lze mnoha metodami, není nutné si hrát na historii, ale když už se o to snažím, a to zde očividně platilo, tak je nutné být trochu poučený o věci, jinak nám zbude mrtvá schránka, sice plnící účel, ale nic víc. Zde například bylo možné vyhnout se ostré barevnosti a třeba použít motiv původní podoby stavby, ten na ní byl pod opadanými vrstvami mimochodem vidět, máte jej i na fotkách, jednalo se jemné iluzivní kvádrování, které nesla i sama zbouraná šachetní budova - toto by například nestálo ani korunu navíc – a to by nebylo vhodné použít?. Já osobně těmto příkladům říkám "vulgarizace architektury" - nejsme schopni plně docenit smysl formálních i technických aspektů, ty pak chybně interpretujeme, bezmyšlenkovitě kopírujeme a mnohdy z neznalosti ignorujeme – i na novostavbách. Staří stavitelé byli znalí věci, ještě v období první republiky byl schopen kdejaký zednický mistr vyšvihnout sebejisté dílo, jednoduše uměli to, o čem dnes většina lidí i z oboru nemá sebemenší tušení. A zrovna příklad důlních či obecně průmyslových staveb je neskutečný fenomén, ryze funkční stavby byly často svébytnými díly po stránce technické i architektonické, porovnejte například těžní věž Ševčinského dolu se šachtou UD č. 15, účel stejný, výpovědní schopnost? Je pak smutné, že my toto nedokážeme ocenit a nejsme na to schopni kvalitativně navázat, a to i prostředky moderní doby = vznikají pak různé zkomoleniny. Myslím, že tak vzniká velmi smutné dědictví po nás.. Samozřejmě toto neplatí povšechně, je mnoho dobrých příkladů, bohužel většinou neznámých. Omlouvám se Vám za rozsah, ani jsem Vám asi nesdělil vše, ale to není asi účelem tohoto bloku. Jedná se o to téma obecné a není to jen můj názor, diskuse v této oblasti se vede intenzivně již přes 150 let v akademické i praktické sféře.. MP
Vladimír Srnka: Prakticky se všemi "hrůzami", které zmiňujete, souhlasím - já a asi ani Vy s tím bohužel moc nenaděláme, to je věc odpovědných. "Hrůzy" mi vadí, ale já jím nejsem. Kritiku lze provádět, avšak je myslím problém na chápaní kritiky jako možnosti diskuse, ne účelového napadání. K tématu, netvrdím, že by se v případě pozůstatku Lillu mělo bourat, že je to vysloveně zbytečné apod., co se s objektem stane je pouze záležitost majitele a jeho možností a schopností. Pouze tvrdím, že v tomto případě nevidím důvod považovat tuto realizaci za následováníhodný příklad obnovy (nepoužívám záměrně slovo "rekonstrukce", to v mém oboru ve své podstatě znamená "uvedení do původního stavu"). Bohužel v tomto jej spatřuji pouze jako "tuctový" (omlouvám se za použití tohoto výrazu) příklad adaptace starého objektu, nerespektující jeho původní podobu (na to nemusí být objekt památkově chráněný, k tomu tento institut neslouží), nebo jej nijak nerozvíjí, například provedením chytrého novotvaru (třeba klidně i nástavby plnohodnotného patra) a též nerespektuje původní konstrukci objektu, a to použitím zjevně nevhodných materiálů či prvků - kritika současných technologií na takovýchto stavbách je často záměrně ignorována – např. druhy a provedení výplní otvorů, omítek apod. Špatná volba materiálů v minulosti, pramenící z nezkušenosti dotyčných s moderními a dlouhodobě neodzkoušenými materiály, tj. nekompatibilních s původní konstrukcí, je mimochodem důvodem, proč se na Svaté Hoře vyskytují kritizované problém ...když už to zde bylo načato. Staré stavby obvykle neodpouštějí pochybení, v řádu jednotek až desítek měsíců či let vše bohužel vrátí i s úroky, často je pak kritika vedena směrem ke zbytečnému zachovávání starších staveb a nebere se v potaz, co se s objektem dělo. Pracovat s objekty v torzálním i zachovalém stavu lze mnoha metodami, není nutné si hrát na historii, ale když už se o to snažím, a to zde očividně platilo, tak je nutné být trochu poučený o věci, jinak nám zbude mrtvá schránka, sice plnící účel, ale nic víc. Zde například bylo možné vyhnout se ostré barevnosti a třeba použít motiv původní podoby stavby, ten na ní byl pod opadanými vrstvami mimochodem vidět, máte jej i na fotkách, jednalo se jemné iluzivní kvádrování, které nesla i sama zbouraná šachetní budova - toto by například nestálo ani korunu navíc – a to by nebylo vhodné použít?. Já osobně těmto příkladům říkám "vulgarizace architektury" - nejsme schopni plně docenit smysl formálních i technických aspektů, ty pak chybně interpretujeme, bezmyšlenkovitě kopírujeme a mnohdy z neznalosti ignorujeme – i na novostavbách. Staří stavitelé byli znalí věci, ještě v období první republiky byl schopen kdejaký zednický mistr vyšvihnout sebejisté dílo, jednoduše uměli to, o čem dnes většina lidí i z oboru nemá sebemenší tušení. A zrovna příklad důlních či obecně průmyslových staveb je neskutečný fenomén, ryze funkční stavby byly často svébytnými díly po stránce technické i architektonické, porovnejte například těžní věž Ševčinského dolu se šachtou UD č. 15, účel stejný, výpovědní schopnost? Je pak smutné, že my toto nedokážeme ocenit a nejsme na to schopni kvalitativně navázat, a to i prostředky moderní doby = vznikají pak různé zkomoleniny. Myslím, že tak vzniká velmi smutné dědictví po nás.. Samozřejmě toto neplatí povšechně, je mnoho dobrých příkladů, bohužel většinou neznámých. Omlouvám se Vám za rozsah, ani jsem Vám asi nesdělil vše, ale to není asi účelem tohoto bloku. Jedná se o to téma obecné a není to jen můj názor, diskuse v této oblasti se vede intenzivně již přes 150 let v akademické i praktické sféře.. MP
Autor:tonda
Vloženo:
2016-12-30 18:46:50
IP:
176.98.110.***
Dobrý večer p.Srnko můžete nám objasnit kdo je p.Profant a jako mám firmu? Děkuji
Dobrý večer p.Srnko můžete nám objasnit kdo je p.Profant a jako mám firmu? Děkuji
Autor:Vlado Srnka
Vloženo:
2016-12-30 18:22:52
IP:
109.72.12.***
Tak to by bylo lepší tuto budovu zbourat a postavit zde nějakou prosklenou bednu? No nevím, zda by to bylo dobré. Asi majitel nemovitosti také počítal s tím, že v té nástavbě budou třeba byty, aby se to zaplatilo. Dole udělal garáže pro auta. Ty tam také nebyly. Objekt není památkově chráněn, tak nějaká odchylka nevadí. Podle mého názoru je to lepší, než budovu zbourat. Když vidím ve vnitrobloku Malý kotel asi šest různých druhů střešních vykýřů, to je hrůza. Nad poštou na sídlišti nad vykýři jsou dvě střešní okna. To je jako pěst na oko! Úředník to povolil a nikomu to nevadí! Nebo když slyším, že domy v Březnické se musí zbourat, že jsou ve špatném stavu, tak nevím. A další odstrašující případy nepovedených rekonstrukcí nebo staveb jsou po celé Příbrami. Kdysi se říkalo, že se nebude stavět v sadu pod Svatou Horou. Když se koukám od Kuluráku, tak zanedlouho bude tento sad zastavěn až nahoru. To je ta pravá hrůza!!!
Tak to by bylo lepší tuto budovu zbourat a postavit zde nějakou prosklenou bednu? No nevím, zda by to bylo dobré. Asi majitel nemovitosti také počítal s tím, že v té nástavbě budou třeba byty, aby se to zaplatilo. Dole udělal garáže pro auta. Ty tam také nebyly. Objekt není památkově chráněn, tak nějaká odchylka nevadí. Podle mého názoru je to lepší, než budovu zbourat. Když vidím ve vnitrobloku Malý kotel asi šest různých druhů střešních vykýřů, to je hrůza. Nad poštou na sídlišti nad vykýři jsou dvě střešní okna. To je jako pěst na oko! Úředník to povolil a nikomu to nevadí! Nebo když slyším, že domy v Březnické se musí zbourat, že jsou ve špatném stavu, tak nevím. A další odstrašující případy nepovedených rekonstrukcí nebo staveb jsou po celé Příbrami. Kdysi se říkalo, že se nebude stavět v sadu pod Svatou Horou. Když se koukám od Kuluráku, tak zanedlouho bude tento sad zastavěn až nahoru. To je ta pravá hrůza!!!
Autor:Zdeněk Šlehofer st.
Vloženo:
2016-12-30 11:41:11
IP:
176.98.110.***
Prosím zajímejte se více o práci p.Profanta a potom jej kritizujte, pokud najdete důvod. Právě na Sv.Hoře a její povedené rekonstrukci se podařilo p.Profantovi zachránit řadu historických věcí. To ale musíte (kritici) sledovat dění postupně.
Prosím zajímejte se více o práci p.Profanta a potom jej kritizujte, pokud najdete důvod. Právě na Sv.Hoře a její povedené rekonstrukci se podařilo p.Profantovi zachránit řadu historických věcí. To ale musíte (kritici) sledovat dění postupně.
Autor:tonda
Vloženo:
2016-12-29 18:58:07
IP:
176.98.110.***
ahoj kdo to je? v je z vodnan? jestli ano atk je to kuchař
ahoj kdo to je? v je z vodnan? jestli ano atk je to kuchař
Autor:tonda
Vloženo:
2016-12-29 18:33:10
IP:
176.98.110.***
a kdo asi přišel z Ukrajiny.........a jaký je v tom zaměr?Spíš bych se podíval jak je oparvená Sv.hora. humus
a kdo asi přišel z Ukrajiny.........a jaký je v tom zaměr?Spíš bych se podíval jak je oparvená Sv.hora. humus
Autor:Rombie68
Vloženo:
2016-12-29 10:28:23
IP:
109.72.12.***
Taky si nemohu pomoci, bože chraň nás před takovými "památkáři" jako je Profant! Místo aby se těšil z toho, že někdo investoval čas a peníze do dosti zoufalé ruiny, tak umí jen kritizovat! Nevím co Profant ve svém životě dokázal vybudovat, ale já před tímto dílem smekám. Nejsem architekt a památkář, jsem jen obyčejný člověk, který dokáže ocenit snahu a práci druhých...
Taky si nemohu pomoci, bože chraň nás před takovými "památkáři" jako je Profant! Místo aby se těšil z toho, že někdo investoval čas a peníze do dosti zoufalé ruiny, tak umí jen kritizovat! Nevím co Profant ve svém životě dokázal vybudovat, ale já před tímto dílem smekám. Nejsem architekt a památkář, jsem jen obyčejný člověk, který dokáže ocenit snahu a práci druhých...
Autor:L.Šlehoferová
Vloženo:
2016-12-28 22:16:32
IP:
176.98.110.***
Před nějakým časem jsem si všimla,že došlo k záchranným pokusům na této budově a v různých termínech pořizovala fotografie.Měla jsem radost z toho,že bude o jednu ruinu méně.Nepohlížela jsem na rekonstrukci,jako pan Profant,protože vím o architektuře pramálo a vůbec nemám znalost historického vzhledu původní budovy. V každém případě mám asi 14 ks fotografií.Stejně dokumentuji i zástavbu Myšlodraze (Padáku).Mám pocit,že i v tomto případě se panu Profantovi točí hlava nad novodobou architekturou.
Před nějakým časem jsem si všimla,že došlo k záchranným pokusům na této budově a v různých termínech pořizovala fotografie.Měla jsem radost z toho,že bude o jednu ruinu méně.Nepohlížela jsem na rekonstrukci,jako pan Profant,protože vím o architektuře pramálo a vůbec nemám znalost historického vzhledu původní budovy. V každém případě mám asi 14 ks fotografií.Stejně dokumentuji i zástavbu Myšlodraze (Padáku).Mám pocit,že i v tomto případě se panu Profantovi točí hlava nad novodobou architekturou.
Autor:Michal Profant
Vloženo:
2016-12-28 21:32:52
IP:
89.102.189.***
Nemohu si pomoci, ale jako architekt a památkář v tomto moc "záchranu" nespatřuji. Ano, budova stojí, hmotově stále zhruba odpovídá (je navýšena o půlpatro podkroví), ale její památková hodnota co do kvality původního provedení, výpovědní hodnoty architektonických a řemeslných detailů, povrchových úprav je ta tam, nehledě na původní atmosféru... Zvláště "architektonické" ztvárnění je spíše parodií na původní stav (barevnost a členění fasády, neadekvátní zvýšení stavby, provedení oken, použité materiály aj.). Jistě bych toto nedával za příklad, ano, stojí, účel splněn, nemusela už. Ale prosím, takto ne. Tedy pokud si chceme hrát na nějakou "historii"... MP
Nemohu si pomoci, ale jako architekt a památkář v tomto moc "záchranu" nespatřuji. Ano, budova stojí, hmotově stále zhruba odpovídá (je navýšena o půlpatro podkroví), ale její památková hodnota co do kvality původního provedení, výpovědní hodnoty architektonických a řemeslných detailů, povrchových úprav je ta tam, nehledě na původní atmosféru... Zvláště "architektonické" ztvárnění je spíše parodií na původní stav (barevnost a členění fasády, neadekvátní zvýšení stavby, provedení oken, použité materiály aj.). Jistě bych toto nedával za příklad, ano, stojí, účel splněn, nemusela už. Ale prosím, takto ne. Tedy pokud si chceme hrát na nějakou "historii"... MP
Autor:Jan
Vloženo:
2016-12-28 10:58:48
IP:
89.102.187.***
"Lilka" (šachta, jáma) byla naproti přes silnici. Výraz nehlavní šachetní budova teda slyším poprvé.
"Lilka" (šachta, jáma) byla naproti přes silnici. Výraz nehlavní šachetní budova teda slyším poprvé.
