Historie: Velká říjnová socialistická revoluce

2013-11-07 08:03:19 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©

Člověk zapomíná. Výročí Velké říjnové socialistické revoluce bylo za totality ostře až agresivně připomínáno a muselo vždy povinně proniknout takřka do všech sfér života občanů. Jedno z témat, na kterém se etablovali takzvaní kovaní komunisté. Ale i dnes má smysl si toto výročí připomenout. Jak nenápadně, takřka bez povšimnutí - dokonce i samotných petrohradských občanů, to tehdy vše začalo...

Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR, byla de facto ozbrojeným převratem, provedeným v Rusku 7. listopadu 1917 (25. října podle juliánského kalendáře, který tehdy v Rusku platil). Z iniciativy vůdce někdejší bolševické frakce Vladimíra Iljiče Lenina byla připravena akce, která významně ovlivnila celosvětové dění ve 20. století. Byl to také začátek občanské války v Rusku, následovalo vytvoření SSSR a později postupné rozšíření komunismu do podstatné části světa.

Řízení převratu se nechopil osobně Lenin, který se pod falešným jménem skrýval před policií, ale Lev Davidovič Trockij, socialista a intelektuál. Rudé gardy pod Trockého velením obsadily mosty přes Něvu, Baltské nádraží, vládní budovy a všechny opěrné body města. Na pomoc přišli i kronštadtští námořníci a společně s gardisty zaútočili na budovu Zimního paláce, kde sídlila prozatímní vláda. Trockij předal obráncům paláce ultimátum, ale když bylo odmítnuto, začal po signálním výstřelu z křižníku Aurora s ostřelováním Zimního paláce z Petropavlovské pevnosti a z Aurory. Palác byl dobyt ve 2.40 hod. ráno. Prozatímní vláda padla a státní moc přešla do rukou Vojenského revolučního výboru a dělnických sovětů.

Ačkoli zprávy o přípravách pronikly na veřejnost, nebolševické socialistické strany i prozatímní vláda nebezpečí značně podcenily. V Petrohradě si řada lidí téměř nevšimla, že ve městě probíhá zásadní změna. Toho dne hrála normálně divadla, vycházely noviny a dělníci i vojenská posádka se k událostem stavěli povětšinou netečně či neutrálně. V Moskvě se sice v průběhu příštích dní strhly pouliční boje, ale v jiných městech samozvané výbory a organizace celkem plynule přebíraly moc.

Na venkov se ovšem bolševický vliv nevztahoval a tak tomu dlouho také zůstávalo. Obzor rolníků zpravidla nesahal dál než k nejbližšímu městu. Šlo jim hlavně o to, aby získali půdu velkostatkářů, a bylo jim lhostejné, kdo jejich přání vyhoví. Lenin byl ochoten jim vyjít vstříc. A to bylo rozhodující.

Říjnovou revolucí však bolševická revoluce teprve začínala. Fakticky revoluci dovršilo až vítězství Rudé armády v občanské válce.

Dne 17. července 1918 byla v Jekatěrinburgu celá carská rodina z rozkazu komisaře Jakova Sverdlova postřílena, aby se jí nezmocnily blížící se československé legie. Jakov Sverdlov poté vyhlásil takzvaný Rudý teror, kampaň poprav a věznění...

(Zdroj info: Wikipedia a další literatura. Článek si nečiní nárok na důkladnou historickou analýzu, autorovi jde jen o stručné připomenutí základních událostí)

Mgr. Jaroslav Hodrment ©